Častá hesla, která zněla na demonstracích, byla Řekněme ANO ne, Babiše do koše, Chceme slušnou vládu, Česko není Rusko, atd. A o co vůbec jde? Andrej Babiš vyměnil pro udržení své vlastní moci nejen své původní voliče, ale nyní i politické směřování a politickou kulturu naší země. Aby se udržel v křesle premiéra, což je pro něj jistě opojná funkce, tak musel slíbit komunistům i ČSSD řadu programových ústupků a v záloze tomu zdárně sekunduje SPD. Jsme svědky “rekonstrukce státu” v socialistickém pojetí 2.0.

Dění posledních dní jen dokazuje, jak moc se Andrej Babiš bojí o svou funkci, o svou moc a hlavně o svou vlastní svobodu. Co vše je pro ni schopný udělat a kam až se odhodlá zajít, je mimo naše chápání. Dříve bychom si to ani nedokázali představit, nyní je to realitou. Aby politik použil své děti jako bílé koně a fíkový list svého podnikání, to tu opravdu ještě nebylo. To, že je nad ním stále Damoklův meč soudů a vězení a naprosté diskreditace, je to oč se tu hraje především. Nikdy žádný český politik od roku 1989 nebyl tak moc velkým rizikem pro směřování naší země jako je právě teď Andrej Babiš.

Zaslepenost mocí je to nejhorší, co může člověka potkat. Své by o tom mohl v určité době říct třeba Jiří Paroubek, Miroslav Topolánek, Václav Klaus. Ale i ti měli dané mantinely fungování. Možná by se hodilo přirovnání s Vladímírem Mečiarem na Slovensku. Tento krajan Andreje Babiše byl ve srovnání s egem našeho premiéra jen slabý odvar devadesátých let. Jeho mantinely jsou jen jeho vlastní zájem a moc, tu on chce nekonečnou. To, že naráží na své voličské i koaliční maximum, pro něj ale musí být přímo noční můra. Jeho hodiny u moci již po komunálních a senátních volbách začali pomalu tikat. Ukázalo se, že pro širší veřejnost je totiž nepřijatelný.

Přes všechny křivdy spáchané v posledních týdnech, jeho popularita neklesá takovou rychlostí, jakou bychom předpokládali. Někteří jeho voliči stále věří hře na city, kterou pan Babiš razí. Je to útok na jeho rodinu, na to nejcennější, co má. Co dokáže zastavit jeho běsnění? Zdá se, že jsme se dostali do bezvýchodné situace.

Tak slovy klasiků “Kdo z vás to má?” nebo lépe “Kůpím si všechno, to není vaš problém”.