V úterý 23. 5. 2023 před budovami úřadů EU v Bruselu demonstrovali zemědělci proti prodloužení bezcelního dovozu zemědělských komodit z Ukrajiny. Městské úřady povolily vstup do blízkosti eurobudov pouze dvěma stům zástupců zemědělců ze zemí, které nejvíce trpí dovozy toxických potravin. K tomuto dalšímu z řady kousků prohloubené unijní demokracie bruselské úřady přistoupily po zkušenostech z březnové demonstrace, při níž dopravu v belgickém a zároveň unijním hlavní městě zcela zablokovaly tři tisíce traktorů. Ostatním zemědělcům, kteří chtěli demonstrovat proti dovozům ukrajinských zemědělských komodit, které nesplňují bezpečnostní normy EU, nebylo policií povoleno vstoupit na území města. Takhle jsou nyní praktikována ustanovení Smlouvy o EU a o fungování EU, která zakotvují právo volného pohybu lidí, zboží, služeb a kapitálu.
Mezi „vyslanci“ nespokojených zemědělců, kterým bylo umožněno před sídlem Komise vystoupit s varováním před nebezpečnými dovozy, byli i delegáti Zemědělského svazu a Agrární komory z ČR. Po skončení protestů jsem je mohl potěšit aspoň malou dobrou zprávou. Netýkala se sice dovozů jedovatých plodin z Ukrajiny, které Evropský parlament bohužel schválil již na minulém plénu. I tak z ní ale naši zemědělci mohou mít radost.
V době, kdy probíhala demonstrace, jsme v Zemědělském výboru Evropského parlamentu (AGRI) hlasovali o návrhu nařízení o obnově přírody. Legislativní paskvil, předložený Evropskou komisí, nakonec většina členů výboru odmítla jako celek. Normativní část návrhu nařízení má „pouhých“ 23 článků. I s vysvětlujícími recitály se text vejde na 36 stran formátu A4. Což je na bruselské poměry tenký sešit. O kvalitě předpisu asi nejlépe vypovídá, že k němu bylo jen členy AGRI předloženo 1267 pozměňovacích návrhů, které včetně zdůvodnění zaplnily 605 stran stejně velkých papírů. Většina pozměňovacích návrhů byla vyrobena ve spolupráci se zemědělci v členských státech, jejichž živobytí návrh nařízení bytostně ohrožuje. Stejně jako celý Zelený úděl. Do balíku jsem přispěl rovněž pozměňovacími návrhy, na jejichž přípravě jsem spolupracoval s experty ze Zemědělského svazu a Agrární komory.
Hlasovací lístek, připravený francouzskou zpravodajkou Anne Sanderovou z Republikánské strany, měl 82 stran. Když jsem se během víkendu na hlasování připravoval a promítal jsem si jednotlivé pozměňovací návrhy do textu návrhu Komise, zjistil jsem, že jediné části, které nikdo z kolegů nenavrhuje opravit, jsou název a dole políčka pro podpisy předsedy europarlamentu a Rady ministrů. Jinak na všechny články, jejich odstavce a odrážky ve formě písmen mířilo hned několik pozměňovacích návrhů.
Komise si v předloženém dokumentu představuje obnovení přírody do podoby, v níž pro člověka jaksi není místo. Jinak než vrchol drzosti nelze označit článek 9 – nazvaný „obnova zemědělských ekosystémů“. V jeho odstavci 4 chce Komise uložit členským státům, aby přeměnily zpět na bažiny 70 % polí a pastvin, které z nich byly během staletí získány. V Čechách by to znamenalo nutnost sestěhovat obyvatelstvo na území, na němž lidé žili v době krále Přemysla Otakara I. (1155-1230). Před rozšířením osídlení do jižních Čech organizovaným rozrodem předního Přemyslova bojovníka Vítka z Prčice († 1194) vedla zemská hranice na linii hradů Chýnov, Bechnyně a Prácheň. V místech, kde je dnes soustava třeboňských rybníků, vybudovaných Štěpánkem Netolickým (1460-1539) a Jakubem Krčínem z Jelčan (1535-1604), byly dříve močály. A podle požadavků Komise by vodní díla, která jsou zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, měla být zbourána a opět nahrazena bažinami. Do nich by se měly propadnout i lázně, které rašelinu používají k léčení poruch pohybového ústrojí.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV