Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, měl bych pár poznámek k předloženému návrhu, resp. pár výhrad. Vím, že všeobecně je dobře přijímáno, že se zvyšují výdajové paušály, resp. že se zvyšuje výše příjmů nebo zisku, z kterých se dá odpočítávat z 1 milionu na 2 miliony. Argumentuje se snížením administrativní zátěže. A já mám u té argumentace o samotném opatření poněkud pochybnosti. Pokud vím, nejsem expert na daně, tak pokud vím, hranice pro povinnost registrovat se k platbě DPH je při obratu 1 mil. Kč za posledních 12 měsíců.

Takže mně ta milionová hranice v předpisech upravujících daně z příjmů přišla docela logická, protože pokud někdo je plátcem DPH, tak nějakou povinnost evidovat, účtovat o těch platbách, na které se to vztahuje, stejně má. To znamená, asi v případě těchto lidí, těchto podnikatelů už pak úspora na straně administrativních úkonů nebude tak velká.

Zároveň se říká, že se tím pomáhá drobným živnostníkům. Já zase nejsem tak znalý, jaký je poměr příjmů a výdajů třeba v oblasti zemědělství, tam těch 80 % možná bude reálně nastavená hodnota. Ale vím i ze své dřívější praxe, že například u kancelářských profesí výdaje naprosto neodpovídají v té 40%, respektive 60% výši skutečným výdajům. A také si nemyslím, že ti, kteří mají potom takovéto příjmy, jsou drobní živnostníci nebo drobní podnikatelé.

Ještě výrazněji pak tento problém vystupuje do popředí v situaci, kdy ve skutečnosti někdo není podnikatelem, z hlediska povahy činnosti zaměstnancem, ale je to v rámci „švarcsystému“. Ten pak nemá v podstatě žádné výdaje, ale těmi 40, 60 % si je stejně uplatní. To asi neřeší zvýšení té hranice, to je obecný problém u výdajových paušálů. Ale já za sebe tuto změnu, kdy se ještě tato možnost navyšuje, respektive hranice z jednoho milionu na dva miliony, nechci podpořit. Domnívám se, že to je v tomto případě spíše daňová úleva, než snížení administrativní zátěže. Byť tam možná nějaké drobné také budou.

Druhá připomínka, kterou mám, je změna úpravy odpočtu DPH u veřejnoprávních provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání. To už jsme tady minimálně jednou, ne-li dvakrát, probírali a dospěli jsme k závěru, že chceme umožnit Českému rozhlasu a České televizi, aby ty odpočty tak, jak je to nastaveno, k dispozici měli. Nyní se tato možnost opět tedy odstraňuje, s poukazem na rozpor s evropským právem. Já, pokud vím, tak tam je nějaký rozsudek Evropského soudního dvora, na základě předběžné otázky, kterou položil myslím Nejvyšší správní soud, kde nakonec bylo umožněno odpočty takhle provádět. A Evropský soudní dvůr nekonstatoval, že by to bylo v rozporu s evropským právem.

Ale navíc, jestli jsem to správně pochopil, jak jsem se díval na přechodná opatření, tak se České televizi a Českému rozhlasu ještě tři roky tento postup stejně umožňuje. Myslím, že do konce roku 2021. Tak teď je 2019, 2020, 2021, tak v zásadě 3 roky. Jsme v lednu ještě. Tak je to v rozporu s evropským právem, nebo to není v rozporu s evropským právem? Tak my to tedy rušíme, protože ano, údajně, ale 3 roky to ještě nevadí. Tak já tomu úplně nerozumím, pokud jsem tedy správně pochopil, k čemu se vztahuje to přechodné ustanovení. Myslím, že ano.

A třetí poznámka, to, k čemu se tady už diskutovalo. Já také příliš nerozumím těm úvahám, ať už zde, nebo v nějakém jiném zákoně, snižovat daňové zatížení alkoholu, konkrétně piva. Ať už bychom se bavili o spotřební dani nebo případně pak o snížené sazbě DPH, tak nerozumím vůbec důvodům. Myslím si, že to je čistě populistická záležitost, že ze zdravotního, ani z fiskálního hlediska to žádné racionální opodstatnění nemá.

Já z těch důvodů, které jsem uvedl, ale hlavně z těch předchozích dvou ten zákon, ať už v jakékoliv formě, podle toho, jak se bude hlasovat, nepodpořím. Je mi samozřejmě jasné, že to zřejmě koaliční záležitost ve sněmovně, že ať tady uděláme cokoliv, tak v té věci budeme přehlasováni. Ale já za sebe si k tomu tento postoj dovolím zaujmout.