Vážené kolegyně a kolegové, vážená paní ministryně,

já v podstatě plynule navážu na to, co se tady teď odehrálo v rámci faktických poznámek, protože v podstatě my dneska opravdu projednáváme návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel, to znamená povinné kvóty pro nákup elektroaut pro veřejné a sektorové zadavatele. Prosím vás, veřejní a sektoroví zadavatelé a ta debata, která tady proběhla v rámci faktických poznámek je opravdu alfa omega. Prostě to se týká všech obcí, krajů, státu a tak dále. A je nutno si připomenout v kontextu tohoto zákona, že my v podstatě máme povinnost to udělat do určitého časového úseku, to znamená, máme ze zákona přímo stanovená procenta, kolik v rámci veřejných zakázek musíme naplnit, a to do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026 do prosince 2030.

A v tomto kontextu bych možná připomněla, abychom si tady všichni byli vědomi toho, co nás všechny čeká na obcích, krajích i u sektorových zadavatelů a tak dále, tak pro silniční kategorie M1, M2 a N1 29,7 % ode dne nabytí účinnosti do 31. prosince 2025. Opravdu toho času není mnoho v kontextu toho, co tady bylo řečeno, že vlastně ani není jasné, jak to s tou elektřinou a tak dále prostě bude, jestli to opravdu pro ty zadavatele bude vůbec ekonomicky rentabilní. Vždyť všichni na úrovni obcí, krajů, státu se musíme chovat hospodárně. A ten dialog - já chápu, že teď předběhla tyto návrhy, tyto implementace směrnic právě ta energetická krize a vůbec to dění, co se děje i s Ukrajinou a tak dále.

Otázkou je, zda by se nemělo vyvolat jednání s Evropskou komisí a říct jí, zda v této situaci, za této energetické situace je vůbec smysluplné se o takovýchto věcech bavit na úrovni členských států, nebo vyvolat s Komisí jednání o tom, že musí prodloužit tu lhůtu, že to takto není možné, protože všechny obce a kraje si to musí vyhodnotit.