Děkuji. Já bych si dovolila z pohledu zpravodajky znovu zrekapitulovat, co je základním principem předloženého návrhu.  Nový stavební zákon nabude účinnosti k 1. červenci 2023, jak bylo původně plánováno, ale pouze ve vztahu k tak zvaným vyhrazeným stavbám. Tedy stavbám v působnosti specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. Zbytek zákona až bude z velké části formálně účinný se nepoužije. Jinými slovy, na všechny ostatní stavby, ale i na vše ostatní, co stavební zákon upravuje, se stále použije stará úprava. Z výše uvedeného důvodu bude také zřízen specializovaný stavební úřad, nikoli však krajské stavební úřady a Nejvyšší stavební úřad. Nejvyšší stavební úřad musí být zřízen, bude však zřízen pouze organizačně. Jeho úkoly bude fakticky plnit Ministerstvo pro místní rozvoj, nikoliv však jako samostatný úřad.

Předložený návrh lze považovat za kompromisní řešení, byť k němu jsou věcné výhrady. Za největší slabinu návrhu pokládám skutečnost, že návrhem dochází fakticky nikoli k posunutí účinnosti dílčí části nového stavebního zákona, ale pouze je jím zaváděno nepoužití většiny procesů, které podle něj probíhají, ať již procesů územněplánovacích nebo povolovacích. Nový stavební zákon by se v případě přijetí použil pouze pro vyhrazené stavby, stavby s nimi související a stavby s nimi tvořící soubor staveb. Domnívám se, že stav, kdy nový stavební zákon bude účinný, avšak většina procesů včetně těch nově zahajovaných, bude probíhat podle dosavadních právních předpisů, může způsobit zmatek a právní nejistotu, což pouze povede k prodloužení procesů jako takových. Tím může dojít k pravému opaku toho, co bylo novým stavebním zákonem i předloženou novelou zamýšleno, tedy procesy zrychlit a zjednodušit.

Zejména ve vztahu k zákonu číslo 284/2021 Sb., tzv. změnový zákon, lze konstatovat, že procesy budou pro úřady, ale i pro stavebníky maximálně komplikované. Takový stav nelze považovat za správný. Vyvstává také otázka, zda tento postup je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, tedy zejména, je-li možné zákonem stanovit povinnost postupovat podle již neúčinného zákona, přičemž zákon, který jej nahrazuje, je plně účinný.

ávrh odkladu prošel druhým čtením 29. dubna 2022, byla zkrácena lhůta na projednání ve výboru na 7 dnů. Byly podány 2 pozměňovací návrhy, 1 z dílny Ministerstva pro místní rozvoj s panem poslancem Bartošem, (?) je její součástí usnesení garančního výboru a jsou pod písmeny A1 a A3, a ve druhém čtení dále pak byl podán pozměňovací návrh pana poslance Kolovratníka, který je pod písmenem B a je rozdělen do 5 částí.

V rámci druhého čtení taktéž padl návrh na zamítnutí. Výbor, garanční výbor, to znamená výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj pozměňovací návrh pod písmenem A1 a A2 doporučil, pozměňovací návrh pod písmenem B1 až B5 nedoporučil. Zároveň výbor nedoporučil návrh na zamítnutí a návrh zákona jako celek doporučil ke schválení. Děkuji.