Dobrý den vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi abych se za klub ANO vyjádřila k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Samozřejmě, jak jsem tady říkala již ve druhém čtení, tak souhlasíme s návrhem pana kolegy Kaňkovského, který se týká rozšíření okruhu těch zdravotních postižení, kterým říkám pracovně - srdce, plíce, cévy - které nám opravdu ve výčtu velmi těžkých postižení chybí.

Jak už tady bylo řečeno, tak nesouhlasím s tou částí návrhu, která se týkala zvýšení příspěvku na pořízení šikmých a svislých zvedacích plošin z dosavadních 400 tisíc na 500 tisíc korun, proto jsem podala svůj pozměňovací návrh. Jsem ráda, že s ním byl vysloven souhlas i na Výboru pro sociální politiku, a proto vás prosím o jeho podporu. Co se týká dalších pozměňovacích návrhů, tak souhlasíme s návrhem, aby se ve výčtu zdravotních postižení přidaly anatomické nebo funkční ztráty obou horních končetin. Naopak nepodporujeme pozměňovací návrh paní kolegyně Richterové, musím říct s výjimkou kolegyně Andrey Brzobohaté.

O co se jedná? Současné právní úpravě aby zdravotně postižený obdržel částku 200 tisíc korun na zakoupení příspěvku na motorové vozidlo, samozřejmě při odpovídajícím zdravotním stavu, tak musí být jeho příjem a příjem společně posuzovaných osob maximálně osminásobek životního minima. V současné době pro jednotlivce je to tedy 27 280 korun. V případě, že překročí tuto hranici, tak potom dostanu tu částku na zakoupení vozidla menší. Když se jedná o dvě dospělé osoby, které žijí ve společné domácnosti, tak je to 48 690 korun příjmu. Samozřejmě do příjmu se nezapočítává příspěvek na péči. Kolegyně Richterová a podporovatelé tohoto návrhu argumentují tím, že dnešní stav vyvolává velký pocit nespravedlnosti u těch osob se zdravotním postižením, které jsou aktivní a ty příjmy mají a i v zahraničí ta vyšší podpora často směřuje právě k těm, kteří nejsou odkázáni pouze na pomoc státu, ale kteří s úsilím o vyšší samostatnost mívají spojené i vyšší náklady. Já musím říct, že tady ten argument analogie se zahraničím u nás neplatí, protože náš systém podpory zaměstnávání osob zdravotně postižených znamená pro stát daleko větší zátěž.

Já tvrdím, že jestli nám kolegyně Richterová dodala statistiku, že v loňském roce činil ten průměrný příspěvek 197 tisíc Kč, tak pak je systém nastaven velmi dobře. Dosáhne na něj téměř každý zdravotně postižený. Uvědomme si, že to není tak dlouho, co ten příspěvek byl zvednut z částky 100 tisíc Kč na 200 tisíc Kč. A to zde nikdo nemluví o další podpoře. Ti zdravotně postižení, kteří mají průkazku ZTP nebo průkazku ZTP/P, tak mají slevy od prodejců aut, až 80 % - 85 % zdravotně postižených, kteří si kupují nová auta, dostanou vráceno zpět DPH.

Já vám tady zase přečtu jiný příběh, který jsem si vytáhla na webových stránkách, které se týkají odpovědí k problematice příspěvku na nákup motorového vozidla a jeho úprav, kde byl dotaz: Otci byl schválen příspěvek na motorové vozidlo. Nevíme, jak postupovat při koupi. Opravdu musí podepsat smlouvu osobně, nebo stačí plná moc a smlouvu mohu podepsat já, jeho syn? Nedovedu si představit, že budu s nemocným otcem - 73 let - objíždět autobazary. - Já myslím, že tento dotaz vůbec nemusím komentovat, ten příspěvek na auto dostal ten tatínek.

Souhlasím, že je to špatně nastavený systém, že v praxi se může stát, že žadatel, který se nikam nevozí, protože velmi často opravdu je potvrzení, že se ta osoba nemůže nikam dopravovat, takže čerpá rodina příspěvek na zakoupení auta ve výši 200 tisíc Kč, a ten, kdo pracuje, dostane například 180 nebo příspěvek nižší. Ale to nemůžeme měnit tak, že dáme všechno všem. Opravdu ne. Rozdělujme prosím zdravotně postižené na ty, kteří se dál zapojili i přes svůj handicap do života a snaží se žít plnohodnotný život, a na ty, kteří jsou opravdu sociálně slabí a naši podporu potřebují. Já si naopak od pana kolegy Bauera, kterého si velmi vážím a často sdílím jeho názory, myslím, že tento návrh je nesystémový jako všechny návrhy, které izolovaně zvyšují jeden parametr bez ohledu na další souvislosti. Děkuji.