Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, začnu se zkušeností starostenskou, kterou jsem si prošel. Starostou jsem se stal v roce 2006, a tehdy jsme vyhráli volby tak, že jsme dokázali sestavit kandidátku natolik, že byla pro lidi zajímavou, že nám dali dostatek hlasů na to, abychom ve volbách uspěli, a zároveň jsme věděli, že už když děláme kampaň, musíme tu kampaň dělat tak, abychom byli schopni dát dohromady v druhé části nějakou koalici. Pokud si dobře vzpomínám, z 21 mandátů jsme tehdy s 27 % měli 7, a druzí za námi měli 4 mandáty.

V roce 2010 jsme mandát v Semilech se stejným uskupením opakovali, a znovu už to, že jsme dávali dohromady tu kandidátku, že jsme museli přesvědčit lidi o společné vizi, už bylo hrozně důležité proto, aby se vize v dalších částech v tom městě dala uskutečnit. A skutečně to fungovalo v tom, že přijdete přesvědčit nejdřív ty, které chcete na kandidátku. Ne všichni tam chtějí, ale tu vizi přijmou, přesvědčí další, a vy už v té první části, ještě než vůbec proběhnou volby, se musíte naučit argumentovat, musíte se naučit lidi přesvědčovat o tom, že dává smysl, kam směřujete, ale zároveň upravit svoje představy v debatách, v desítkách debat, které absolvujete. A to je možná nejlepší starostovská škola, která může přijít. Právě v tom, že v komunále se musíte pokusit uspět tak, abyste vize mohli naplnit.

V roce 2010 jsme dostali 47 % a z 21 mandátů jsme měli 12 mandátů. Přesto jsme si do Rady přibírali tu nejtvrdší opozici, protože nám přišlo naprosto správné, aby nápady a řízení města, které bylo kontrolováno už od počátku.

V roce 2014 se ta situace docela zkomplikovala, protože přestože jsme volby docela rasantním způsobem vyhráli, měli jsme nějakých 35 %, druhé bylo tou dobou nové ANO, myslím, asi s polovinou hlasů, tak volby proběhly vcelku přesvědčivě, ale výsledek byl takový, že hnutí ANO u nás složilo kandidátku všech proti vítězovi. Odpovídalo to ale přesně tomu, že když sestavujete vedení města, aniž byste předem získali pro to podporu, tak těžko to vedení města může dlouhodobě fungovat. Také to trvalo asi pět měsíců, koalice se rozpadla a starostkou je žena, která měla nejvíce preferenčních hlasů, vedla vítěznou kandidátku. Tak jako to bylo roky zpátky.

V obou případech, kdy mně bylo ctí být lídrem kandidátky, tak jsem také dovedl kandidátku do zastupitelstva s nejvyšším počtem preferenčních hlasů. A z mého pohledu to bylo velice funkční. Bylo to velice funkční i v tom, že musíte hledat shodu už od sestavování kandidátky, a musíte potom hledat širokou shodu i při řízení obce, protože pokud ji nehledáte, tak tu obec samozřejmě výrazně rozdělujete.