Děkuji za slovo. Přemýšlím, kde jsem skončil, kde znovu začít. Já to krátce shrnu a pak se vyjádřím i konkrétně k víceletému rámci.

Tedy k hlasování Evropského parlamentu, které zde bylo vytaženo. To bylo hlasování v zájmu zachování a udržení evropských hodnot a evropské kultury. Proto také 448 poslanců hlasovalo pro, 197 tedy proti a 48 se zdrželo. Docela zásadní. Většinou to bylo schváleno. A já jsem rád za to, že náš europoslanec Standa Polčák a jeho kolegové se k tomuto připojili. Oni totiž ty informace měli velice konkrétní a věděli, že se tam nehlasovalo o migraci, jak se tady snaží někteří podsunout a zmínit, že to je snad trest za to, že někdo není jednotný. To je jenom mlha. I v Čechách ji někteří vypouštějí, aby zakryli své skutečné jednání. Ale tam se hlasovalo o tom, že v Maďarsku je ohrožena nezávislost soudů, svoboda médií, že je ohrožená občanská společnost a že jsou zneužívány dotace. Hlasovalo se o tom, co se děje v Maďarsku.

Myslím, že je také v zásadním zájmu ČR, která je členem EU, a díky za to, protože díky tomu tady zažíváme období prosperity a bezpečnosti ve spolupráci s NATO, jaké tady historicky na tomto kontinentě nebylo. A my díky tomu, že jsme v EU, tak pokud v ČR někdo bude ohrožovat svobodu médií nebo se bude opírat do nezávislosti soudů nebo nějak omezovat občanskou společnost, případně zneužívat dotace, budeme mít zastání. A já jsem za to rád. Protože ta doba vůbec nemusí být daleko. Takže chápu ty, co dneska křičí, zvláště ti, kterým tyto témata jsou blízká, že dneska křičí, jak jim hrozně vadí hlasování Evropského parlamentu, který na poškozování a porušování těchto hodnot upozornil. Kdo chápe EU jenom jako dojnou krávu, tak samozřejmě pro něho toto je za hranicích chápání. Ale EU je předně území sdílených společných hodnot.

Co se týká finančního rámce EU. Ta debata proběhla už na jaře na výboru pro evropské záležitosti, kam dorazil eurokomisař Ettinger, který má na starosti rozpočtování. Bylo to jedno z mála setkání, na které dorazil i předseda zemědělského výboru pan Faltýnek, který už tam v době, kdy ČR neměla vládu s důvěrou, prezentoval pozici ČR, že je výrazně proti zastropování zemědělských dotací. Vyjadřoval jsem se tam už tehdy z opozice stejně jako dnes z opozice k tomu, že si nemyslím, že to je zájem ČR.

Pokud se tady bavíme o tom, že nám chudne venkov, že je na venkově potřeba podporovat prodejny a podporovat kvalitu života, tak ten nejjednodušší recept je právě v dotační politice. Pokud vidíme, jakým způsobem vysychá krajina, jak razantním způsobem se znehodnocuje kvalita půdy, kdy je schopná absorbovat polovinu toho, co před osmdesáti lety, kdy vidíme, jak se plundrují vodní zdroje, tak nejlepší odpovědí na to, jak toto opravit, jsou dotace. Jsou zemědělské dotace, které mimochodem tvoří dvacetinásobek toho v evropském rozpočtu, co jde na bezpečnost, na ochranu vnějších hranic. Na tuto část jdou 2 procenta a na bezpečnost a ochranu hranic jdou 2 procenta evropského rozpočtu a 40 procent jde na společnou zemědělskou politiku. Obrovský balík peněz, který když je použit špatně, tak hodně škodí. Ale když bude použit správně, tak může hodně pomoci.

Jsme zemí, kde jsou největší lány, kde jsou největší zemědělské podniky. Ale to vede k čemu? Na polích zůstanou obrovské stroje, na obrovských lánech se menší ani neuživí. Ústředí je někde v centrále, ať už u Prahy, nebo v Praze, nebo někde v centru. Střední management vůbec neexistuje a v podstatě vede k tomu, že na polích se tedy hospodaří, zpravidla na hodných pěti centimetrech, protože orat hlouběji je drahé, prolije se to hnojivy, která pak jsou spláchnuta do řek, a výsledek je takový, jaký máme. Klesá hladina spodní vody, spodní voda je na tom bídně v ČR. Ve studnách mizí vody, rybníky hnijí a eroze je taková, jaká tady nikdy nebyla.

Dotační politika EU a první krok je zastropovat dotace. K tomu to může výrazně pomoct, protože pokud nejsou zastropovány dotace, tak přirozeně, a to selský rozum velí, pokud máte holt tisíc hektarů a k tomu jeden velký stroj, tak náklad na jeden hektar je nižší, než když těch hektarů máte sto padesát. Jednotkový náklady prostě s výměrou klesají, takže nedává smysl. A proto nás EU nutí a dlouhodobě nás přesvědčuje: zastropujte to už, protože si tím sami škodíte a není to v zájmu ČR. Je to v zájmu zemědělských velkopodnikatelů, ale ne v zájmu ČR. A proto budeme v tomto směru a ve víceletém finančním rámci nadále podporovat zastropování zemědělských dotací, protože v nich je potenciál oživení venkova, zbohatnutí venkova a také vyšší zaměstnanosti na venkově při zkvalitnění půdy a zkvalitnění vody. A to je v bytostném zájmu ČR a jejích občanů.