Kandidát koalice SPOLU na premiéra Petr Fiala ve svém projevu při podpisu koaliční smlouvy varoval před ekonomickými, vzdělanostními a hodnotovými riziky, kterým Česká republika čelí a zároveň představil nabídku koalice SPOLU na to, jak naše země zůstane konkurenceschopnou a vzdělanou zemí, která pevně přísluší k Západu. Přinášíme celý jeho projev.

Dámy a pánové, stojíme na rozcestí.

To, co se s naší republikou stane v příštích letech, předurčí to, jak budou žít naše děti a naši vnuci v dalších desetiletích. V historii se občas objevují zlomové okamžiky, v nichž se rozhoduje o budoucnosti. Naše země opět stojí na podobném rozcestí. Musíme mít odvahu to pojmenovat a správně se rozhodnout. Máme dvě možnosti: buď této příležitosti využijeme, nebo ji promarníme – ale tím můžeme ztratit i významnou část toho, co máme dnes.

Opět přichází doba, kdy je potřeba se odvážně vydat do boje. Čelíme totiž nejen koronavirové pandemii, v níž jde o naše zdraví a naše životy. Jsem přesvědčen, že naše země čelí nejméně třem dalším vážným hrozbám pro budoucnost, výzvám, které naše republika a její nová vláda budou muset v dalších letech překonat.

První hrozbou je ekonomická krize. Pandemie tvrdě zasáhla celá odvětví a současná vláda – bohužel zcela vědomě – významnou část malých a středních podnikatelů ponechala svému osudu. Řada z nich už neotevře a někteří jen nakrátko, než zjistí, že se svět a nákupní zvyklosti proměnily natolik, že už se jim jejich byznys nepodaří znovu nastartovat.

Totéž ale mohou poznat i větší firmy. Současná krize urychlila technologický vývoj minimálně o deset let. V dalších měsících a letech se firmy rozdělí na ty, které toho dokáží využít, a na ty, které nepřežijí. Aby těch vítězných bylo co nejvíce, musí příští vláda začít posouvat naši zemi do jednadvacátého století. Bez zmenšování byrokracie, podpory investic do moderních technologií, podpory vědy a výzkumu nebo hledání nových příležitostí nám hrozí, že tato ekonomická epidemie začne rozežírat naši ekonomiku, zničí pracovní místa a nakonec rozežere i peněženky nás všech.

Druhou hrozbou je krize vzdělávání, anebo – chcete-li, riziko neschopnosti našich dětí konkurovat vyspělému světu. Stav naší ekonomiky totiž na stavu našeho vzdělání úzce závisí. Jinými slovy: našemu hospodářství se v budoucnu bude dařit tak, jak vzdělané budou naše děti. Co všechno budou umět vytvořit, vymyslet a vyrobit.

Pandemii české školy a čeští učitelé zvládli a je jim za to třeba poděkovat. Pandemie nám ale zároveň ukázala, jak velkou slabinou může být právě české školství pro naši blízkou budoucnost. Moderní technologie, schopní a dobře ohodnocení učitelé a promyšlený obsah učiva, to je cesta. Biflování stovek faktů je k ničemu, pokud děti nerozumí kontextu a nedokážou svoje znalosti prakticky využít. Mnozí z vás to viděli a stále vidí, když se s dětmi učíte doma během distanční výuky. Pokud chceme dát naši zemi dohromady, musí být vzdělání našich dětí naší strategickou prioritou.

Třetí zásadní hrozba zůstává pro mnohé skrytá kvůli koronavirové pandemii. A tou není nic menšího než ztráta naší příslušnosti k Západu.

Naše země se svým geopolitickým postavením vždy čelila významnému zájmu východních mocností. Ještě nikdy ale nebylo uvnitř našich hranic tolik ochotných pomocníků, kteří roky pracují na tom, aby se naše země znovu stala východní kolonií. Jsou v politice, zakládají média, šíří dezinformace, usilují o státní zakázky. Pokud toto bude příští vláda dál tolerovat, nedivme se, že se jednoho dne opět probudíme v nesvobodě.

Východní mocnosti nestojí o to, aby Česká republika byla zdravá, vzdělaná, prosperující a sebevědomá demokracie. Potřebují nás mít nemocné, nevzdělané, bojácné a nejlépe v ekonomických problémech. Jen tak jsme pro ně snadná kořist a nástupní ostrůvek v jejich další cestě za rozvratem západní civilizace.

Musíme jasně říct, že právě poslední léta vlády Andreje Babiše, sociálních demokratů a komunistů tomu hodně napomohla. Je třeba to říct nahlas: Česká republika je bohužel znovu v zápase o to, zda hodnotově, kulturně a politicky patří na Západ, nebo na Východ. To, co se v naší zemi děje, lze bez nadsázky nazvat hybridní válkou. A obávám se, že už jsme v její první linii.

Dámy a pánové, proto vznikla koalice SPOLU.

Abychom spolu těmto hrozbám zabránili. Abychom spolu dali hlavy a síly dohromady a abychom spolu vytvořili ekonomicky silnou, vzdělanou a na Západ patřící republiku. Dnes toto rozhodnutí veřejně stvrzujeme svými podpisy.

Lidé potřebují co nejlepší podmínky pro svou práci a své podnikání. Jejich děti potřebují kvalitní učitele, kteří rozvinou jejich talent a naučí je obstát v životě. Lidé naopak nepotřebují, aby je šikanovala státní byrokracie. My všichni chceme žít v zemi s kvalitním životním prostředím, zdravou půdou, vodou a vzduchem. Lidé chtějí svobodně podnikat i svobodně říkat to, co si myslí.

Aby to tak bylo, musíme udělat několik kroků:

1. Musíme zastavit šílený státní dluh a dostat zemi do rozumných rozpočtových kolejí.

Astronomický dluh České republiky nezpůsobila jenom pandemie, deficity začaly růst už před příchodem viru. Zastavíme zadlužování země a rozpočtovou odpovědnost zakotvíme v Ústavě. Zavedeme daňovou brzdu, která s sebou ponese úspory zbytečných výdajů. A toto odpovědné hospodaření nám umožní například podpořit pracující rodiče navýšením daňových slev na děti nebo dotáhnout skutečnou důchodovou reformu.

Garantujeme přitom, že uzdravení státních financí se nebude konat cestou zvyšování daní.

Občané v této zemi nesmějí být šikanováni byrokracií. Stát a jeho úřady mají sloužit lidem, ne lidé státu a úřadům. Proto plně digitalizujeme státní správu a snížíme počet úředníků o 13 %. Malý digitální stát také výrazně sníží prostor pro korupci.

2. Česko musí být postaveno na vzdělání.

Máme skvělé učitele, ale školství musí dostat nové impulzy, abychom se dostali mezi evropskou špičku. Do školství musí plynout více peněz – chceme se dostat na 5,2 % HDP do roku 2030. Plat učitelů bude na sto třiceti procentech průměrné mzdy. Ale především musíme modernizovat školy, reformovat vzdělávací programy, snížit objem učiva a dát přednost kvalitě před kvantitou.