Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych nejdřív reagoval na to, co jsem tady teď slyšel od pana ministra Rakušana a od paní místopředsedkyně Kovářové. Já z toho mám pocit, že tak kauza se vlastně týká spíš opozice než vaší pětikoalice. My tady řešíme prorůstání zločinu do pětikoaliční vlády, ale vy vůbec neodpovídáte na naše otázky, vy děláte, jako by se nic nestalo, ba naopak ještě útočíte na nás, co jsme si to tady vůbec dovolili nějakou takovou schůzi tady schválit nebo vytahovat a ptát se vás na to, co s tím budete dělat. Vždyť vy ani nemáte žádné řešení. Vy útočíte.  Vaše taktika je, že nejlepší obranou je útok, a útočíte na nás místo toho, abyste řekli, že se fakt něco jako vážného stalo a že s tím musíte něco dělat. Ale to jsem neslyšel ani snad v jednom slově. (Reakce zprava: Vy jste neposlouchal.) Poslouchal. Poslouchal jsem velmi dobře. Poslouchal jsem velmi dobře.

Pojďme tedy k té kauze. Mě to mrzí. Já jsem myslel, že zazní jakási sebereflexe od vás, ale zatím jsem neslyšel vůbec nic.

Dosud nevysvětlené, nesmírně závažné kauzy hnutí STAN, z nichž mnohé mají protizákonný charakter, nás provázejí prakticky nonstop od posledních voleb.

Pamatujete si, jak jsme tady hlasovali o důvěře vládě a jak těsně před tou důvěrou vládě si hnutí SPD bralo pauzu na to, a myslím, že to ani nebyla, pardon, nebyla to důvěra vládě, bylo to programové prohlášení a my jsme si brali pauzu, protože se půl hodiny před hlasováním objevilo na serveru Seznam Zprávy to, že prostě hnutí STAN má netransparentní financování strany. Nikomu to tady vlastně z vás nevadilo, nevadilo to ani Pirátům, kteří společně s hnutím STAN dělali kampaň, těm nejtransparentnějším Pirátům, kteří vždycky získávali ceny za svou transparentnost v politice a teď jim nevadilo, že v podstatě ani neví, za jaké peníze dělají svou kampaň.

Ale chci tím říct, že my jsme na to upozorňovali od začátku. A že vlastně od posledních voleb to snad nebyl měsíc, kdy by nevyplula nějaká věc, která se týkala hnutí STAN. Lépe řečeno od té doby postupně vyplouvají na povrch a stávají se veřejným. Svůj původ a své kořeny mají samozřejmě mnohem hlubší minulosti, doslova se táhnou jako pověstná červená niť od počátku vzniku hnutí STAN, celou historií jeho existence. A neslavně končí nedávným pražským zásahem speciální policejní jednotky Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem a zatýkáním. Společnými jmenovateli všech excesů hnutí STAN jsou: podezření, někde už potvrzená z trestného jednání, zneužívání veřejných peněz ve velkém, podezřelé stranické financování, konspirace, utajování, zneužívání postavení veřejného činitele, rozsáhlý konflikt zájmů vycházející z kumulace funkcí a moci představitelů hnutí STAN a bezezbytku také osobní účast a osobní zapojení vedoucích funkcionářů hnutí STAN v těchto skandálech.

Napojení na veřejné penězovody se tak stává základní charakteristikou hnutí STAN, jeho poznávacím znamením a v podstatě i hlavním důvodem a smyslem jeho existence. Jinými slovy - a někdo to už citoval v médiích, že se nám tak trochu v podobě hnutí STAN vrací devadesátá léta. Při pohledu zpět na všechny kauzy a skandály tohoto hnutí uvědomí toho, co o nich dnes víme a co víme o chování a praktikách jeho vedoucích představitelů, lze si jen s mírnou nadsázkou říci, že volby do vedení hnutí STAN nikdy nebyly soutěží programů a ideí jednotlivých kandidátů, ale spíše obdobou někdejší populární televizní soutěže „Chcete být milionářem." Dlouholetí celostátní předáci hnutí STAN zejména pak pan Polčák, který hnutí těsně propojil s panem Redlem, ovládal pražskou organizaci a dodnes je europoslancem. Pan Gazdík, ale i mnozí další si prostě ze svého politického angažmá pod hlavičkou starostů udělali výhodný a lukrativní byznys, který je založený na vysávání veřejných rozpočtů.

Probíhající vyšetřování snad brzy ukáže, zda měla tato činnost i trestněprávní charakter. Ale teď už je zřejmé, že v případě některých představitelů hnutí určitě ano. Probíhající vyšetřování, a to vše bylo po celou dobu zakrýváno falešnými řečmi o nové politické kultuře, o slušnosti, o liberální demokracii. Šlo tedy v podstatě i o dlouhodobý podvod na voliče. To vše bylo po celou dobu zakrýváno, ano, to jsem řekl, a také o zneužití dobré pověsti tisíců poctivých starostů obcí po celé republice, jejichž jméno si Starostové a hnutí STAN svévolně usurpovalo pro sebe, ačkoliv drtivou většinu starostů v zemi vůbec nereprezentuje a nemá s nimi - a také oni s nimi, nic společného. Dnešní schůze poslední kriminální kauzy hnutí STAN jsou tedy už jen pověstným vrcholem ledovce a onou pověstnou šlehačkou na veskrze prohnilém dortu. Dovoluji si připomenout, že jsem z tohoto místa na dvou mimořádných schůzích před několika týdny, resp. měsíci, které proběhly v předchozích eskapádách hnutí STAN, na mnohé vážné problémy upozorňoval. Na mnohé vážné problémy, které nyní veřejně eskalovaly.

Já, i moji kolegové z hnutí SPD. Šlo například o velmi pochybné systémové financování hnutí STAN, přes skryté sponzory, o kterém jsem tady už mluvil, kde vlastně za tyto sponzorské peníze dělali společnou volební kampaň s Piráty. A zřejmě jako první politik jsem zde veřejně na dubnové mimořádné schůzi, která se speciálně týkala podezřelých aktivit pana Polčáka, upozornil na těsné opakované kontakty pohlavárů hnutí STAN se spolupracovníkem uprchlého zločince mafiánského bosse Radovana Krejčíře panem Michalem Redlem. Já jsem nikdy nečetl o těchto věcech žádný policejní spis, vycházel jsem tady čistě z toho, co uveřejnily servery, noviny a podobně. To znamená, že nikdo nemůže říct, ani pan ministr Rakušan, že o ničem nevěděl. A už tehdy jsem na to upozorňoval a zdůraznil jsem, že je veřejně známým faktem to, že pan Polčák s panem Redlem už v předchozím volebním období konzultoval personální nominace hnutí STAN na pozice v orgánech firem, zřizovaným hlavním městem Prahou, a na důležité pozice na pražském magistrátu.

Dávno k tomu existují i doklady v podobě e-mailové komunikace. Tehdy to nikomu nevadilo, každého to nechávalo chladným, hlavně pana Rakušana a zbytek vedení hnutí STAN. A vůbec to nevadilo koaličním partnerům hnutí STAN ve vedení Prahy, tedy TOP 09, lidovcům, Pirátům, ani panu Hřibovi. Já jsem s ním seděl v jedné televizi a on mi řekl, že vlastně pan Hlubuček nebyl jeho náměstkem, že on ho tam nenominoval, že on s tím nemohl nic dělat, nic nevěděl. A že vlastně tak jako jenom tam spolu koexistovali na tom magistrátu. A nevadilo to ani panu Čižinskému a jeho sdružení Praha Sobě, kteří si dnes hrají na překvapené a nevědomé svatoušky. Přitom je zřejmé, že o této formě propojení hnutí STAN na organizovaný zločin mohli, měli a museli vědět. A celá léta jim to nevadilo. I oni jsou tedy za dnešní hořké kauzy pana Hlubučka zodpovědní.

Přitom je zřejmé, že o této formě museli vědět. Hovořil jsem zde i o nedávné schůzce pana Redla s panem ředitelem státního podniku Česká pošta Romanem Knapem, který toto setkání vysvětlil slovy, že šlo o jednání v rámci povolebního přenastavování špagátů moci, přičemž Česká pošta spadá pod rezort Ministerstva vnitra řízený panem Rakušanem. Je to asi měsíc, kdy jsem se tady ptal pana Rakušana z tohoto místa, co to mělo znamenat, jak se ono přenastavování špagátů moci v České poště dělá, jak to vlastně probíhá. A pan Rakušan se tehdy samozřejmě velmi divil, o všem slyšel jen z médií a v podstatě mi nijak konkrétně neodpověděl. Když policisté Rédlův gang pozatýkali, najednou však pan Rakušan ohlásil, že pana Knapa za tuto schůzku s Redlem z čela pošty odvolá a také tak učinil.