Nenápadně jsou nám vnucována ve významu politické nálepky za účelem společenské diskriminace takto označených jednotlivců a skupin. Právě proto je zapotřebí aktivně bránit snaze měnit význam povědomého výrazu za účelem vytvoření odsuzujícího sociálního stereotypu, vylučujícího ze  „slušné“ společnosti multikulturních vítačů a tzv. „pražské kavárny“.

Je třeba připomínat, že xenofobie není a nebyla odsudek! Je to v zásadě diagnostický pojem a zjednodušeně znamená iracionální, tedy ničím nepodmíněný, chorobný strach z neznámého (na rozdíl například od strachu z pavouků, tedy arachnofobie). Xenofob je pak odvozeně člověk trpící strachem z neznámého, což rozhodně nelze vztáhnout na migraci a islám! Jenže v praxi se často setkáváme s odkazy na definici, která je i v tzv. wikipedii. Ta je ale otevřenou internetovou encyklopedií, jejíž obsah není akademicky autorizován. Mnohé zápisy jsou zavádějící a v případě xenofobie zřejmě přímo úmyslně manipulující. Xenofobie je zde vysvětlována jako „… projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu…“ Autor výkladu se zjevně v souladu s hlavními médii snaží manipulovat především mladými lidmi, kteří si navykli používat internet a wikipedii jako první a často jediný zdroj informací. Xenofobie v původním významu nemá s nedůvěrou, odporem a nepřátelstvím a navíc výslovně k současným migrantům a islámu mnoho společného. Za prvé, nedůvěra není strach a už vůbec ne iracionální! Je naopak podmíněna zkušeností, byť sdílenou a je podnětem ke vědomé snaze o poznání skutečných příčin a důsledků migrace. Strachem není ani odpor či odmítání čehokoli, co přináší důvodnou obavu ze ztráty či škody osobní či společenské. Například ze ztráty zdraví, života, rodiny, kultury, vlasti. A chorobný strach už vůbec neznamená nepřátelství.

A tady se dostáváme k jádru věci. K otázce, co živí současnou xenofobii? Nebo lépe, proč je soustavným falešným obviňováním vytvářen nový „nepřítel státu“? Inu, protože je oprávněnou nedůvěrou a projevenými obavami části obyvatelstva ohrožována realizace protilidové politiky kormidelníků Evropy. Bez ohledu na to, že je stále zřejmější její hluboký negativní dopad na všechny evropské národy a také na národy migrantů.

Jednoduchá (což neznamená vyčerpávající) odpověď na úvodní otázku je tedy taková, že jde o záměr nálepkou společensky diskriminovat a bránit vlivu silám, které racionálně hájí národní zájmy a hodlají v souladu s nimi řešit příčiny migrační situace. Mimo jiné například odmítáním vnucovaných kvót, umělým prodlužováním konfliktu na Blízkém východě nebo požadavkem rekonstrukce uspořádání tzv. Evropské unie. Což je součást volebního programu KSČM!

Navíc je toto nálepkování zjevně fašizujícím trendem (nepřipomíná vám to Davidovy hvězdy?) a aktivní vystupování proti tomu je vlasteneckou povinností každého! V nadcházejících volbách je proto KSČM jedinou smysluplnou volbou.

Václav Fišer, kandidát KSČM do PS PČR za Jihomoravský kraj