Předmětem posledního hlasování v Evropském parlamentu bylo zahájení procesu s Maďarskem o zbavení hlasovacího práva. Z Maďarska by se tak stal němý a bezmocný člen, který by si musel nechat všechno líbit a k ničemu by se nemohl vyjádřit. Například ani ke směrnici, která by jej trestala za nepřijetí přivandrovalců, nebo dokonce za kritiku politiky unie.

Většina europoslanců za Českou republiku, hlasovala „ANO“. Na prvním místě musíme upozornit především na europoslance Babišova hnutí taktéž „ANO“. Předseda a majitel tohoto podivného hnutí neustále vykřikuje líbivá hesla, která mu předepsala jeho reklamní agentura. Všude, kde to jde, ho jeho média vzápětí za tyto výroky chválí. V případě přivandrovalecké krize třeba jeho výrok o potápění lodí s přivandrovalci. Vytvářejí tak úmyslně zcela mylný dojem, že to dokonce myslí s lidmi dobře a že pracuje v jejich prospěch. Když to však není vidět, nebo si Babiš a jeho banda myslí, že to vidět není, dělají přesně pravý opak. V tomto případě jeho poslanci, kteří ho poslouchají na slovo hlasovali proti Maďarsku. Přitom to je dnes snad jediná země, která se dokázala Bruselskému diktátu postavit a opevnit a hlídat jižní hranice. Ministerský předseda Orbán je opět asi jediným, kdo si dovolí bruselskou centrálu kritizovat a neplnit její rozkazy.

Nějak nám naší přeplacení europoslanci zapomněli, že Maďaři jsou také obětí komunistické diktatury a krváceli v této době a při svém povstání v roce 1956 daleko více než my. Rozhodně si tak nezaslouží takové jednání od poskoků bývalých komunistických pohlavárů, estébáckých udavačů a kariérních diplomatů školených po celé generace v Moskvě. Jak může někdo zvednout ruku proti našim sousedům a omezit jejich nezadatelná práva, jen proto, že hájí zájmy svého národa?!

Ovšem abychom byli objektivní, přidali se i Sobotkovi „sociální demokraté“ a Bělobrádkovi lidovci.

Jediné řešení – rozloučit se v říjnu se všemi 200 poslanci sněmovny bez rozdílu, a to stejné udělat v roce 2019 při volbách do Evropského parlamentu.