Většina pracujících, nebo OSVČ, kteří se dočasně vyskytli v nouzi to dobře zná. Přijde na úřad práce a zaregistruje se. Pokud má nárok na podporu, pobírá ji. Pokud nemá, musí docházet na úřad práce a ještě na další odnož úřadu práce – referát hmotné nouze, kde jedná s další úřednicí a v jiné budově. Tam obdrží stohy papírů, které není možné vyplnit, protože obsahují údaje o pronajatém cizím bytě a vyžadují trvalý pobyt, s čímž ale v ČR nesouhlasí většina pronajímatelů, i když zákon umožňuje přihlášení k trvalému pobytu bez souhlasu majitele bytu.

Občan tak raději vzdá tento boj a i přesto, že léta platil sociální pojištění a pracoval, nedostane od českého státu nic.

Úřady práce přitom vykřikují, že na stěhování za prací z města do města poskytnou až 50 000 korun nevratné částky na pokrytí nákladů stěhování. Ale požadavky na žadatele jsou nerealizovatelné a tak jde jen o alibismus. Nikdo nedostane většinou nic.

Stejné je to s poskytováním mimořádné okamžité pomoci a zvláštních příspěvků až 50 000 korun, což využívají dlouhodobě nepracující, kteří žijí v městských bytech a tak jim úřady práce proplácí koupi ledničky, pračky, stěhování na jiné místo atd.

Ovšem pokud někdo žije v komerčním nájmu a má dočasnou nouzi o peníze a potřebuje prostředky na stěhování, kauci (jistotu) a první nájemné a je toho času bez práce – má smůlu – nedostane nic.

Úřad práce tedy nepomáhá potřebným. Dotuje však životy desetitisíců lidí, kteří nikdy nepracovali a nikdy pracovat nebudou a nejde u nich o dočasnou nouzi.

Pikantní na celé věci je fakt, že registrovaný ”žadatel o zprostředkování zaměstnání” musí chodit na dva úřady a obhospodařují jej zbytečně dvě úřednice a ve dvou různých budovách.

Jedna dělá pravidelné pohovory, které se týkají zaměstnání a hledání zaměstnání a druhá razítkuje dávky v hmotné nouzi. Obě jsou placeny státem a dokázaly by vykonávat oba úkoly. Je tedy naprosto zbytečné si ve státě pěstovat nikomu nepomáhající odbor hmotné nouze, nebo sociální poradenství v oblasti pomoci s bydlením, což je třetí úroveň. Tam se nic většinou nedozvíte, jen že asi žádný byt nedostanete.

Živíme tak tisíce zbytečných úředníků, které je mnohdy těžké sehnat na pracovišti. Jsou údajně na inspekčních sociálních šetřeních...

Úkony s žadateli o práci, by zvládla jedna jediná pracovnice, není třeba tři odbory a tři úřednice. Vzhledem k počtu úřadů práce a počtu pracovišť referátu hmotné nouze a pracovníků kolem sociálního bydlení, máme však tyto úředníky po celé ČR a jejich počty stále rostou, ale počet lidí, kterým se dostalo pomoci klesá, s výjimkou dlouhodobě, nebo celoživotně nepracujících.

Platy úředníků úřadů práce a jejich různých referátů, činí podstatnou část výdajů na sociální kapitolu rozpočtu ČR. Tedy ne peníze pro potřebné a dočasnou a rychlou efektivní pomoc, ale platy desetitisíců úřednic s úžasně rychle nabytými tituly Bc.

Jiná ministerstva mají snad snahu snižovat počet úředníků, nebo by to tak mělo být, ale ne MPSV ČR.

Tam slyšíme o požadavku navýšení stavu zaměstnanců, placených z daní občanů a z jejich sociálních pojištění, které se neustále zbytečně zvyšují a ukrajují tak z příjmů pracujících a OSVČ.

Je záhadou, že tak ”šetrný” premiér Babiš nedokáže zredukovat ohromné množství úřednic, které vykonávají pouze formální funkce, v podstatě jde o razítkovačky a nic víc. Penežité pomoci v nouzi se nedočkáte, zavalí vás papíry, které nikdy nedáte dohromady. Vždy najdou ”vadu” na nájemní smlouvě a vylučují z hmotné nouze skutečně potřebné, ale pěstují si celoživotně nepracující, kteří bydlí v obecním bytě a ten jim ale platí každý měsíc hmotná nouze. Ti si chodí celý život na dva úřady pro podpis, aby dostali peníze, které si nezaslouží. Dvě až tři různé úřednice a zbytečný referát hmotné nouze, který je možné sloučit v jedinou pracovnici, která by tak měla přehled o registrovaných žadatelích. A do jedné budovy.

Současně tedy máme také dvě různé budovy pro tyto úřady. V Brně se jedná o bývalý úřad práce, kde nyní sedí pár hodin v týdnu stovky státem placených cvičených opic referátu hmotné nouze. A dále o novou gigantickou budovu úřadu práce, kde sedí další úřednice.

Stát by mohl ušetřit prodejem budovy a rozpuštění referátu hmotné nouze a sloučením práce dvou úřednic, kterou by zvládla v pohodě jedna úřednice.

S ohledem na fakt, že platy těchto papírovaček činí kolem 30 000 Kč plus odvody zaměstnavatele a vzhledem k nákladům na budovy, které je třeba osvítit, koupit jim počítače, nábytek a zajistit ostrahu, úklid  a správu, by stát po celé ČR ušetřil za neefektivní službu miliardy korun ročně a lidé by tak nemuseli platit tak vysoké sociální pojištění a daně.

(převzato z Profilu)