O víkendu jsem se s několika kamarády nesměl zúčastnit pietního aktu v Lidicích. Kdyby mi pořadatel sdělil, že k účasti je nutný oblek s kravatou, dal bych mu za pravdu a květiny u památníku položil jindy. V obleku s kravatou se totiž jezdí na motorce špatně a já i moji přátelé jsme do Lidic přijeli na motorkách. Náš špatný „dres code“ však nebyl důvodem zákazu. My jsme se provinili něčím mnohem horším – někteří z mých kamarádů měli trička s nápisy v azbuce. Takže v Lidicích je zakázána azbuka, což zajímavější o to víc, že nápis ve švabachu by asi, panu pořadateli nevadil. 

Nechci ale psát o tom, jakým písmem psali ti, kteří masakr v Lidicích provedli a jakým písmem psali ti, kteří je o pár let později od nás vyhnali a zabránili tak dalším „Lidicím“. Nechci ani psát o tom, co se asi dělo v hlavě člověka, který v Lidicích zakázal azbuku nejspíš jen proto, „aby se neřeklo“. Spíše mě zajímá, kde se v současné Evropě bere ta nenávist k Rusku, jejímž je lidický zákaz azbuky plodem.

Rusové se prý chystají obsadit Evropu. I když odhlédnu od skutečnosti, že Rusové mají problém s obsazením vlastního území, do jehož východní části se ilegálně stěhuje stále větší počet Číňanů, tak to samozřejmě nemůžu s absolutní jistotou vyloučit (jako ostatně skoro nic v politice). Zatím jsem si však nevšiml, že by Rusové nelegálně, či dokonce za použití násilí, po tisících pronikali na evropské území, vytvářeli v evropských městech no-go zóny, páchali teroristické útoky, znásilňovali evropské ženy a děti, vysávali evropské sociální systémy, tvrdili, že Evropany buď poruští, nebo vyhladí, najížděli do lidí náklaďáky, podřezávali kněze přímo při mši, či hanobili křesťanské symboly. Nic z toho Rusové nedělají – pokud nám to ovšem média (například Česká televize) netají. 

Proč tedy k Rusku panuje taková nenávist evropského politického mainstreamu? Z prostého důvodu: „boj s Ruskem“ má odvést pozornost Evropanů od toho, že evropští politici neumějí (nebo nechtějí?) řešit skutečné problémy, například těch, jejichž výčet je o pár řádek výše, „Boj s Ruskem“ ospravedlní také čím dál větší omezování svobody a rozsáhlejší fízlování slušných lidí (kromě dnes už legendárních „útoků ruských hackerů“, v tomto dobře slouží i „boj proti terorismu“, ale o tom až jindy). Proč ale zrovna Rusko? Je to proto, že se chová jako normální země. Země, která pragmaticky, tvrdě, a co je nejdůležitější, především bez jakýchkoli ideologií, prosazuje své zájmy. Vzhledem ke své historii mají totiž Rusové všech ideologií plné zuby a vznešené řeči o jakémsi univerzálním ráji na Zemi a přilehlém vesmíru v podobě liberální demokracie (která je dnes navíc všechno, jen ne liberální a demokratická přestává být také), je nezajímají. 

To zřejmě vadí evropským politickým špičkám nejvíce. Mohlo by se totiž snadno stát, že si na příkladu Ruska uvědomí také Evropané, že se dá žít mnohem lépe bez všech těch možných obskurních ideologií, kterých je současná Evropa plná. Mohlo by se snadno stát, že si, stejně jako Rusové, také evropské národy uvědomí zdroje své vlastní identity a začnou je tvrdě hájit. A to by byl konec. Konec současných evropských papalášů, konec těch, kteří nelegálně, často dokonce za použití násilí, po tisících pronikají do Evropy, vytváří v evropských městech no-go zóny, páchají teroristické útoky, znásilňují evropské ženy a děti, vysávají evropské sociální systémy, tvrdí, že Evropany buď přinutí ke své víře, nebo vyhladí, najíždí do lidí náklaďáky, podřezávají křesťanské kněze přímo při mši, hanobí křesťanské symboly... Byl by to konec také všech možných „neziskovek“, jejichž činnost jsou dnes Evropané nuceni platit, i přesto, že pracují proti nim. 

Nenávist současného politického mainstreamu a jeho pohůnků k Rusku pramení právě z těchto obav. Jde o strach ze ztráty moci a peněz a chování příslušníků novodobé byrokraticko-oligarchické aristokracie je tak motivováno zčásti účelově a zčásti ideologicky. Jde o strach a nenávist cynických technologů moci a zároveň ideových souputníku L. D. Trockého, W. Münzenberga, M Horkheimera, H. Marcuseho a dalších jim podobných vůči zemi, která odmítá jejich zvrácené teorie a žije si po svém. A my, Evropané, bychom měli udělat přesně totéž. Získáme tím mnohem víc, než jenom zrušení absurdního zákazu azbuky v Lidicích.