Podporuji stávkovou pohotovost, kterou vyhlásili odboráři v dopravní firmě KRODOS BUS. Když vedení firmy odmítne podepsat už dojednaný dodatek kolektivní smlouvy, je to sprosťárna a nefér. Ale když firma, navíc placená z veřejných peněz kraje, nutí zaměstnance porušovat zákoník práce a bezpečnostní pravidla, jsme ohroženi my všichni. Všichni účastníci silničního provozu, všichni cestující autobusy včetně školou povinných dětí. Chceme snad čekat na nějakou havárii?

Shrňme to: sešla jsem se s předsedou odborů KRODOS BUS Miroslavem Lipnerem a byla jsem doslova zděšena tím, jak jejich zaměstnavatelé v dopravě nutí zaměstnance porušovat zákoník práce a další předpisy z oblasti bezpečnosti. A to i v tak riskantních faktorech, jako je překračování délky směn, nebo nedodržování povinné doby odpočinku mezi směnami. Nehledě na to, že na konečné zastávce si řidiči ani nemají kam dojít na záchod.

Když ale dojde k nehodě, odpovědnost nemá nikdo jiný než právě řidič. Že kraj nebo město (podle situace) věc neřeší? Že dopravní firma sice vyžaduje přesnost a dodržování řádů, ale nevytváří k tomu podmínky? Koho to bude po nehodě zajímat – všichni budou jenom kritizovat řidiče, že udělal riskantní manévr nebo usnul za volantem. Řidiči autobusů si zkrátka pořádně neodpočinou, ale ohroženi na silnicích jsme my všichni.

Sociální demokracii se v minulosti nařízením vlády podařilo řidičům hromadné dopravy zvýšit mzdy. Jenže část ukrojila zvyšování cen a nyní už jejich výše zase neodpovídá náročnosti dané profese. Kdo chce dostat o něco lepší peníze, musí přistoupit na neúměrné množství přesčasových hodin. Spolu s nedodržováním zákoníku práce ze strany zaměstnavatele jde o smrtící kombinaci.

Co s tím? Budu důsledně žádat vedení kraje, aby se situací zabývalo. Kraj, města, obce, prostě veřejné rozpočty významným způsobem financují hromadnou dopravu. Takže kraj, města a obce mají také právo od dopravních společností požadovat dodržování základních pravidel. Třeba, aby řidiči dostali za svou práci slušně zaplaceno. Aby nebyli pod tlakem zaměstnavatele, který po nich žádá porušování bezpečnostních předpisů. Aby dopravní společnosti plně dodržovaly normy a podmínky bezpečnosti práce – což v tomto případě jednoduše znamená, aby občany kraje vozily odpočaté řidičky a řidiči a ne štvanci, kteří musí přesluhovat, protože jinak by se lidé nedostali z místa na místo. A také aby objednavatelé dopravy zajistili na konečných stanicích pro své zaměstnance přijatelné podmínky pro výkon práce.

Určitě nechci, aby řidiči hromadné dopravy na Zlínsku stávkovali a zkomplikovali tak dopravu. Ale musím říci, že po vyslechnutí všech problémů jejich stávkovou pohotovost podporuji. Podporuji jejich finanční požadavky, podporuji i jejich požadavky na zlepšení pracovních podmínek. A speciálně podporuji to, aby byly za všech okolností dodržovány lhůty pro odpočinek. Bezpečnost musí být vždy na prvním místě.