Před nadcházejícími volbami do Poslanecké sněmovny početně zcela převažují na současné české politické scéně strany plně spojené s kapitalistickým systémem a orientované na jeho podporu, udržení a zvěčnění. Je tomu tak nejen v případě zdiskreditovaného spolku ODS a Kalouskovy TOP 09. Plně to platí také o Bělobrádkových a Hermanových lidovcích, kde sice mezi řadovými členy a voliči najdeme i mnoho lidí upřímně křesťansky a sociálně citlivě smýšlejících, ale špičky této strany nejsou nic jiného než vypočítavá, cynická pravice.

Čistou pravicí je ovšem i projekt někdejšího příznivce ODS Andreje Babiše – politického hnutí ANO, které po úpadku prokorupčních stran ODS a TOP 09 od nich převzalo štafetu. S Babišem spojují své naděje mnozí, kteří se dříve upínali k ODS, lidovcům a Kalouskově účelovému slepenci. Novou nadějí pro českou pravici je Babišův podnik ne snad proto, že by nabízel něco zásadně odlišného, ale především vychytralým reklamním stylem. Někdejší volič ODS miliardář Andrej Babiš zkrátka, když jeho zájmy už nebyla schopna garantovat ODS, se rozhodl vyjít ze zákulisí. A jeho ANO fakticky plní roli sběrného koše. Jednak se do něj nahrnuli ambiciózní a neuspokojení, kteří už prošli ODS, TOP 09 a bůhví čím vším ještě, jednak se k němu přihlásili někdejší »tajní« příznivci ODS a obecně pravice, kteří až dosud čekali v závětří a zavětřili příležitost snadného přístupu k zajímavým funkcím.

A sociální demokraté? Ti zatím vždy dokázali před volbami do Poslanecké sněmovny vést účelovou kampaň, ve které žonglovali levicovými hodnotami a sliby, aby po každých volbách podvedli levicové voliče a spojili se s pravicí. Ani letos nikdo soudný nemůže čekat, že by po volbách ČSSD opustila svůj patolízalský postoj k NATO, Evropské unii a americkým vojenským expedicím. V domácí politice se dá znovu čekat, že papaláši ČSSD zahodí po volbách většinu slibů ve prospěch kšeftů se stranami pravice.

Levicový politický komentátor Martin Hekrdla zhodnotil současnou personální situaci v ČSSD poté, co se funkce předsedy strany s padajícími preferencemi vzdal Bohuslav Sobotka, víc než výstižně: »ČSSD sice není stranou jednoho muže, zato však stranou Bratrstva kočičí pracky, které na sjezdu vyřadilo ze hry všechny protivníky, protihráče i vlažné kritiky.« A k hluboké krizi, ve které sociální demokraté jsou už delší dobu, dodal: »Zavřeli před ní oči. Nyní se v malém kruhu spřízněných duší dohodli na rotaci kádrů a ještě mají tu drzost prachobyčejné kumpánství vydávat za metu politické kultury.«

Pro Komunistickou stranu Čech a Moravy je situace sociálních demokratů odstrašujícím příkladem rozchodu slov a činů, ztráty levicové orientace výměnou za kariéry a zájmy bezzásadových, prokapitalistických špiček Lidového domu. Jsem přesvědčen, že pro skutečnou levici, pro důrazně levicovou, prosocialistickou politiku ve prospěch republiky a občanů prostor na české politické scéně nepochybně je. A být v těchto volbách skutečnou levicí programem i prosazovanými hodnotami, vystupováním, to je povinností KSČM. V ní by měli mít voliči i ostatní občané jistotu, že jejich zájmy a zájmy republiky po volbách nezradí. A také vědí, že minulost už změnit nelze, ale na budoucnost lze stále působit.

Miroslav GREBENÍČEK
publikováno 15. srpna 2017 v deníku Haló noviny

Převzato z profilu.