Hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo jiným znevýhodněním.  Sociální podniky mají veřejně prospěšný cíl definován ve svých základních dokumentech a je pro ně typické, že se sami jeho zaměstnanci podílí na směřování podniku. „Někdy se můžete setkat i s tzv. integračním sociálním podnikem, který naplňuje veřejně prospěšný cíl formou zaměstnávání a sociálního začleňování osob znevýhodněných na trhu práce. Nejsou to jen lidé s hendikepem, ale i rodiče po rodičovské, lidé nad 50 let nebo mladí opouštějící dětské domovy.

Na Vysočině najdete takových podniků na pět desítek,“ říká Hana Hajnová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje.

Sociální podniky jsou rozesety po celém regionu a působí v celé řadě podnikatelských oborů – od gastronomie, údržby zeleně, přes zemědělství, šicí dílny až po tiskařské a grafické práce. A i když se může zdát, že mají blíže k neziskovému sektoru, pohlíží na ně zákony jako na jakýkoliv jiný soukromý podnik. „Ano je to tak, sociální podnikání není v české legislativě zatím nijak speciálně ošetřeno, takže se sociální podniky pohybují v běžném konkurenčním prostředí ostatních firem. Situaci by měl zlepšit připravovaný zákon o integračním sociálním podnikání, který připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a měl by být vládě předložen v prosinci letošního roku,“ popisuje aktuální situaci Hana Hajnová.

Sociální podniky na Vysočině zastřešuje spolek Sociální podniky z Vysočiny z.s., se kterým od jeho založení v roce 2019 kraj spolupracuje. „Pro příští rok plánujeme rozjet speciálně zaměřené vzdělání, kterému zatím pracovně říkáme Akademie sociálního podnikání na Vysočině. Díky němu chceme podpořit sociální podniky v jejich rozvoji a zároveň vytvořit i příležitost společné diskuse o jejich potřebách a dalších možnostech podpory a spolupráce,“ doplnila náměstkyně Hajnová.