Robert Fremr se vzdal nominace na ústavního soudce. Za situace, kdy se pomalu každý den objeví nový příběh jeho sporného rozsudku před listopadem 1989, je to pochopitelné. Je však otázkou, zda “hon na Fremra” skončí. Myslím, že nikoliv. Jsem zvědav, kdo první položí otázku, zda může zůstat i místopředsedou Vrchního soudu a soudcem.

Josef Baxa a Pavel Šámal by se měli připravit na to, že se reflektory 34 let opožděné akce “čistíme justici od komunistů” zaměří na ně a jejich soudcovskou činnost před listopadem 1989, pokud se má všem měřit stejným metrem a nešlo jen o operaci, odstraňující případného nechtěného kandidáta do nového vedení Ústavního soudu.

Samozřejmě to ulehčuje situaci prezidentu republiky, který by si měl ovšem udělat pořádek ve svém poradním panelu. Nominace Roberta Fremra je ve světle dnes známých faktů jeho první vážnější prohrou.