Vážená paní předsedkyně, vážení páni poslanci, nejprve dovolte, abych poděkoval vedení Sněmovny a paní předsedkyni za svůj postoj. Rozumím tomu, že by pan ministr financí prostřednictvím paní předsedající byl nejraději, kdybych tady nestál v tuto chvíli. Ale troufám si tvrdit, že snad i to přinese možná trošku více světla do těch témat, které jsem měl možnost několik let realizovat, zastupovat, hájit a podobně. Takže děkuji za tu diskuzi.

Musím říct, že nevyčítám do značné míry asociálnost pana ministra financí. Jestliže se jedná o korporátní vládu pro elity, poté do značné míry asociální postoj ministra financí je logický. Tomu se nedivme. Co vyčítám, je postoj pana ministra průmyslu a pana ministra práce a sociálních věcí, kteří mají hájit zájmy sektoru, kteří mají hájit zájmy těch, kteří jsou pod jejich ministerstvy a kteří za ně mají bojovat. Naprosto logicky mají bojovat i s ministrem financí, i když je to asociální ministr. I když je to ministr korporátní vlády pro elity, mají se snažit vykolíkovat si hřiště a pro domácnosti nebo firmy zajistit to, aby dokázaly přežít, existovat a fungovat.

Co zde vidíme? Vidíme nikoliv dva ministry, vidíme zde dva dobré náměstky ministra financí pro řízení rizik. Panu ministru financí prostřednictvím paní předsedající gratuluji, má výborný tým, má dobré náměstky. Ale chybí mi tady to, že tito lidé mají kopat za domácnosti a mají kopat za živnostníky a za firmy. Místo toho, aby se hledala řešení do budoucna - jakkoliv chápu, že to ta vláda nemá jednoduché jako žádná vláda v Evropě v tuto chvíli, zejména s ohledem na energetickou krizi na postcovidové období - tak se chodí do minulosti, neustále se vytahuje, co my jsme měli udělat, neměli jsme udělat a pouze se tím zakrývá vlastní neschopnost připravit alespoň jednoduché elementární řešení.

Úplně typický příklad je to u Bohemia Energy. Všichni vědí to, že popadali jednotliví alternativní dodavatelé nikoliv v důsledku chování jednotlivých vlád, ale v důsledku světové energetické krize a v důsledku toho, že 15 let tady funguje jednotný superliberální energetický trh v Evropě, který právě umožnil vznik těchto organizací, těchto firem, a který znemožnil regulačním úřadům, aby se větším způsobem o ně staraly ve smyslu toho, jako je to například u finančního sektoru. Takže vytahování Bohemia Energy není nic jiného, než ovívání mrtvé pokojské.

Když se na to podíváme s ohledem na jednotlivé rezorty, tak pojďme začít tím pozitivnějším. Já jsem tady dnes byl připraven - a udělám to, i když se mi nelíbilo vystoupení pana ministra Síkely - tak přesto je třeba říct, že ty programy, které připravil a včera zveřejnil, vůbec nejsou špatné. Co mi vadí, je to, že to je až po dvou měsících. Dva měsíce jsme se tady o tom bavili. Všichni přece musí vědět to, jak to probíhalo po dobu posledních dvou let. Mě jste kritizovali a do značné míry jsem to i bral. Prostě jste za prvé byli opozice, dívám se teď tady doprava. Za další jste svým způsobem měli kus pravdy, že ty programy musí být rychle, že musí být pro všechny, kteří jsou omezeni, nebo kteří jsou zavřeni - podotýkám pro všechny - a že by podpora měla být v maximální možné výši.

Já zde nechci citovat, co všechno vaši kolegové říkali, ale dovolte mi aspoň dvě tři citace. Pan dnešní ministr vnitra Rakušan: "Podnikatelé neustále poslouchají věty o tom, že si v příznivých dobách měli udělat polštáře, aby zvládli krizové situace. A to je falešná argumentace. Doba pokročila. I podnikatelé s rezervou jsou v existenčních problémech a chceme po vládě, aby uhradila 100 %." Ještě jednou to říkám, pane ministře průmyslu, jestli tady ještě jste, jestli ne, tak vám to pošlu. 100 % nákladů podnikatelům a firmám a 75 % ušlého zisku. Krátce na to Senát říká, že chce, aby vláda zahájila podporu podnikatelů na principu náhrady veškerých, ještě jednou podotýkám, veškerých prokazatelných nákladů. Když říkám veškerých, tak rozumím, že to je 100 %, možná se mýlím, ale já jsem to aspoň takhle četl. A koalice SPOLU, aby to bylo férové, věří. Ano, koalice SPOLU věřila v jednoduchou cílenou rychlou pomoc všem podnikatelům bez výjimky a živnostníkům a díky odškodňovacímu zákonu atd. chtěli, aby se kompenzovalo 100 % fixních nákladů. 100 % fixních nákladů. A Piráti a STAN poté alarmují a kritizují, že chtějí, aby na pomoc dosáhly všechny firmy. Pan Ferjenčík, Pirát, vyzval Havlíčka, aby podmínky ještě vláda vylepšila. Prostě neměli jsme tolik zdrojů, dávali jsme kolem 50 %, chtěl 70 %. A pan dnešní ministr financí, tehdy předseda poslaneckého klubu a hlavně šéf sněmovní komise pro podporu podnikatelů, se zamyslel a říkal: "Vyplacená přímá pomoc je malá. Mohla být větší a měla být větší. Musíte se více snažit, pane správče." A teď přijde pan ministr průmyslu a řekne, že ta podpora byla příliš velká a že byla příliš helikoptérová. Ano, byla helikoptérová, protože jsme museli podpořit 700 tisíc subjektů. 99 % z nich byly malé a střední firmy a živnostníci. A museli jsme to udělat v horizontu několika měsíců. Ano, souhlasím, že něco bylo pomalé, souhlasím, že ze začátku to nebyla žádná sláva. Pak jsme se do toho dostali. Takže jestliže jsme dneska kritizováni za to, že naše podpora byla příliš plošná a příliš velká a pro všechny, potom je to přesně podle toho, co chtěla opozice, s jediným rozdílem - nebyla tak velká, protože jsme na to neměli tolik zdrojů.

V jaké pozici jsou dneska firmy? Zkusme si to jenom představit a vyjděme na chvíli tady z toho uzavřeného prostoru Poslanecké sněmovny, z našich přátel a kamarádů, z bankovního prostředí atd. a zkusme se zamyslet nad tím, co dneska ty firmy prožívají. Rostoucí ceny energií zásadním způsobem. Rostoucí úrokové sazby díky politice centrální banky, čemuž tleská, jak jsem zaregistroval, současná koalice. Ty úroky komerční se dostávají dneska na úroveň 5 % a nebude to trvat dlouho a hypotéky půjdou na 7 %. V důsledku toho ti, kteří exportují, se dostávají do svízelné situace, protože posiluje koruna, a ještě se potýkají s covidovým, možná postcovidovým obdobím, tzn. stále ještě někdy s nižší poptávkou.

A v tuto chvíli, kdy jsme chtěli pouze jednu jedinou věc, od polovičky prosince, když jsme předávali úřad nebo úřady, aby se dotáhla podpora za listopad a za prosinec, covidová podpora v kontextu toho, co jsme dělali celou dobu, a v kontextu toho, k čemu jste nás - a teď se dívám na pravou stranu Sněmovny - vyzývali, tzn. podporu takovou, že splní to, co jsem tady před chvílí představoval. První reakce resortu průmyslu a obchodu: nebude už nic, prostě nebudou peníze. Druhá reakce po obrovském tlaku nás jakožto opozice, ale i podnikatelů - a logicky to od nich vím, protože s těmi asociacemi a svazy jsem nechci říct v denním kontaktu, ale několikrát týdně s nimi komunikuji a poměrně přesně mi říkají, jak ta jednání probíhají. Tak po tom velkém tlaku a obavě současné koalice, že by se provalilo to, že podnikatele chce hodit Ministerstvo průmyslu a obchodu přes palubu, tak se začalo narychlo něco vymýšlet s jediným cílem - ať to nejsou Havlíčkovy programy. Dobře, tak člověk nemusí být ješitný, ať to jsou programy kohokoliv, to přece není podstatné. Kdyby byly slušné, rychlé a dobré, ať se nazvou jakkoli. Tak se to připravilo. Ale protože to nebyly Havlíčkovy programy, tak nebyly notifikované, tak se přišlo s geniální myšlenkou, že ty tři miliardy, které se na to vláda rozhodla vyčlenit, se vytvoří na bázi nového programu tzv. de minimis. Úplný nesmysl, protože ten se dělá na začátku. De minimis by de facto vyautoval většinu těch, kteří už čerpali podporu, ze hry. Takže se opět podnikatelé ozvali, opět jsme museli alarmovat, co se alarmovat dalo. A musím korektně říct, že Ministerstvo průmyslu a obchodu konečně po dvou měsících přišlo s docela dobrými programy. A světe, div se, jsou v podstatě stejné, jako jsme předávali v polovičce prosince. Nejsou úplně stejné, abych byl přesný, a nevyčítám v tomhle případě vládě to, že ty programy zredukovala, protože jsem to vždycky říkal - použijte ty programy, které jsou, a upravte si ty parametry, dejte tu podporu o něco menší. My jsme navrhovali 70 %, vláda se rozhodla 50 %. Dobře. Podle mého názoru nejsou připraveny špatně, jde tam méně peněz, než jsme předpokládali my, my jsme očekávali 6 až 7 miliard, což jsme měli v rozpočtové rezervě, nakonec to bude možná 5 miliard, ale to se domnívám, že už není tak zásadní rozdíl, a znovu říkám, ty programy nejsou připraveny špatně.

Energetika. Opět, podívejme se do toho, co zde probíhalo v těch posledních dvou měsících. Nechci už se vracet, proč jsou vyšší ceny za energii. Věřím, že všichni to vědí, a není to ani vláda současná, která za ně může, ani minulá, je to prostě v důsledku celosvětové energetické krize a jsem přesvědčen, že ty důvody dobře znáte. Co je důležité ale vědět, je to, že při té energetické podpoře se musí vycházet z nějakých čísel. V České republice je dlouhodobě - a je to analýza Vysoké školy ekonomické a TAČRu, mezi 500 až 700 tisíci domácnostmi, které jsou na hranici energetické chudoby. To je prostě fakt. Je to jakýsi výpočet, který je dneska veřejně dostupný. Proto jsme kritizovali to, že vláda se rozhodla jít cílenou podporou pouze pro 200 - 250 tisíc domácností. Kdyby to ale alespoň bylo těch 200 - 250 tisíc domácností. To, že se dnes chlubíme tím, že po měsíci, kdy se to vyhlásilo, kdy se to s velkou pompou představilo, se přihlásilo 21 tisíc subjektů, to přece musí každý vidět, že je debakl, to je prostě fiasko. To, na co jsme upozorňovali, že ta pomoc přes příspěvek na bydlení, nebude pohodlná, že je byrokratická, že je nedůstojná, a že mimo jiné i proto ten příspěvek na bydlení dneska využívá jen třetina domácností, tak se přesně potvrdilo. Prostě ti lidé si nechodí pro tu podporu.

Proto jsme navrhovali už od polovičky prosince - a dokonce na ten listopad, prosinec, kdy to ještě bylo v naší pravomoci, jsme to takto schválili - plošnou podporu, ke které se dneska kloní jedna evropská země za druhou. A padlo to tady dneska, už nebudu znovu opakovat ty země, které to udělaly. Jenom si vezměme, že země okolo nás, Polsko, Slovensko, Rakousko, Německo, všechny zavedly plošnou podporu. Ano, ta plošná podpora může být různá, může to být přes DPH, může to být přes obnovitelné zdroje. Alespoň jednou bychom ukázali to, že dokážeme taky obyvatelům a firmám vrátit ten solární tunel, který tady způsobili předchůdci současné koalice v roce 2009 - 2010 a který nás bude stát 600 miliard korun! (Poslanec Blaha mimo mikrofon: To byli vaši koaliční partneři.) Nikoliv, pane poslanče. Pokud se podíváte detailně - a nechtěl jsem to teď tady říkat, ale když jste zareagoval, tak to říct musím. Tak jedna dobrá zpráva konkrétně pro ODS a pak jedna špatná zpráva. Ten zlom tohohle solárního tunelu nastal ve dvou hlasováních . První v roce 2005, kdy se rozhodovalo, jestli se bude ustupovat o 10 % nebo o 5 %. A tehdy všichni ti, kteří byli dobře zlobbováni, navrhli ústupek pouze o 5 %, nikoliv ODS, ta tenkrát správně stála na té straně, aby to bylo 10 %. Všechno se otočilo v roce 2010, kdy tady na tomto místě Poslanecká sněmovna rozhodovala o naprosto zásadním dalším postupu, kdy se mělo v dubnu rozhodnout o tom, že v dubnu se ukončí ta nehorázná podpora, která byla, načež přes velké tlaky někdo navrhl, že se to posune do konce roku.

Takže se vytvořil prostor mezi dubnem 2010 až prosincem roku 2010 proto, aby nastal ten obrovský boom a aby se vyplácela podpora na úrovni 12-13 korun za kilowatthodinu, což bylo desetinásobně víc, než byla v té době tržní cena. Přesně takhle to bylo. A ptejme se, prosím, kdo tenkrát hlasoval pro. Úplně všichni, kdo tady byli, včetně tedy ODS. Už nepamatuji potom všechny ty další, abych tady na někoho nezapomněl.Abych byl přesný, jeden poslanec ODS tenkrát hlasoval proti. Nebudu ho jmenovat, mrkněte se do záznamu, prosím, ale dodnes nevím, proč hlasoval proti, ale to není podstatné, že jeden. Podstatné je to, že ten tunel nastal v roce 2010 hlasování této Sněmovny. Ten tunel nás bude stát 600 miliard korun. Já jsem to nechtěl zmiňovat, ale když mě tady pan poslanec naznačil, ať to nepoužívám, tak jsem to pouze trochu využil.

A těch 600 miliard korun, které nám vygeneruje z té fotovoltaiky 2,6 % energetických zdrojů, je to, co nepochybně trápí úplně všechny. A my jsme měli možnost alespoň jednou jim na rok, možná dva tyto poplatky odpustit. Podobně jako to udělali v Německu, ale tam to neudělali kvůli solárním tunelu. Tam to udělali proto, že chtěli vyjít vstříc a že těm obyvatelům a firmám chtěli pomoct.

Třetí možnost, která je, je možnost, kterou jde Rakousko. Je to přes příspěvek. A tady já musím říct a mně se to docela i líbilo, ten návrh, který připravili Piráti, a je to návrh přes příspěvek, který tedy matematicky není vůbec nic jiného než odpuštění těch obnovitelných zdrojů. Buď to někomu dám, anebo mu to odpustím. To je úplně jedno. Ale to je jedno. Beru to, je to varianta, vůbec to není varianta špatná. Jenom podotýkám, že ten příspěvek, jak navrhli Piráti, by celkem dělal 50 miliard korun. Tak tady si úplně nejsem jistý, jestli na toto bude vládní koalice slyšet. Podle mého názoru je to příliš. Ten příspěvek přes obnovitelné zdroje a jeho odpuštění je ještě jednodušší, protože nikomu nemusím nic vyplácet, pouze mu něco odpustím.

A pak je tady poslední cesta, plošná cesta, nic jiného už se vymyslet nedá, a to je vyšší stupeň regulatoriky. Zjednodušeně řečeno zastropování cen. Málo zemí v Evropě šlo touto cestou. Pokud mám správné poznámky, tak je to Slovensko, je to Maďarsko, je to Bulharsko a částečně tou cestou jde i Velká Británie, ale tam je to v trošku jiné konstelaci, nechci chodit do detailu, v každém případě ta regulatorika má samozřejmě i své minusy. Dá se to udělat tím, že se tam ta cena skutečně zastropuje, tím pádem obyvatelé, firmy nakupují elektřinu anebo energie levněji, ale logicky někdo to musí doplatit samozřejmě. A ten někdo je opět ten stát. Čili jsou to nějaké plošné nástroje, které lze využít.

A já bych se nebránil tomu, že budou kombinovány s těmi nástroji sociální podpory. Konečně mimořádnou okamžitou pomoc jsme připravili ještě za naší vlády a ta pomoc přes bydlení v zásadě není nic jiného než aktualizovaná pomoc, která tady vždycky byla, akorát že se jí daly podle mého názoru lepší parametry. Ale rozhodně tato pomoc sama o sobě nestačí, což opakovaně říkám, vidíme na tom, že ten zájem je minimální. Pokud toto bylo tím cílem a toto bylo tou cestou, jak ušetřit státnímu rozpočtu, pak jdeme správnou cestou.

Poslední, čemu bych se chtěl věnovat, je podpora energetická pro firmy, které se podobně jako v té první části tzv. podnikatelské covidové podpory hodily úplně přes palubu, nikdo na ně nemyslel vůbec v ničem a přitom si uvědomme to, že tady máme firmy, které mají několikanásobně vyšší energetické náklady. A teď to neříkám s ohledem na to, jestli byly či nebyly u Bohemia Energy, to je problém krátkodobý. Ten dlouhodobý je v tom, že se zvedá cena energií o 30-70 %. A tady je i odpověď na to, co se ani ne ptal, ale co tvrdil pan vicepremiér Jurečka prostřednictvím paní předsedající, že to ani těm domácnostem příliš nepomůže, ty naše plošné nástroje. Tak jestliže se zdraží o 30-70 % a našimi nástroji umožníme snížit o 25-30, možná 33 %, tak to rozhodně není špatná pomoc. Ale je to pomoc spravedlivá. Nesouhlasím s tím, že se tvrdí, že je to pomoc, která pomůže určitým elitám. Tak od této vlády, která je vysloveně elitářsky orientovaná, to, za prvé, se mi nezdá úplně správné zhodnocení, ale za další pomůže to 85 % domácností. Ano, těch 15 %, ty to možná ani nepocítí. Pokud bychom rezignovali z této podpory, která není nic jiného než jinak zabalená daňová pomoc, to znamená, že se odpustí určité daně, tak co je spravedlivějšího, než je odpustím všem. Tak potom si těch 15 % bohatších vezme jako rukojmí těch 85 %?

Ale zpátky, k čemu jsem chtěl dojít. Firmy se úplně hodily přes palubu přes energetickou podporu, ačkoliv nákladová inflace, která je nepochybně dneska jedním z těch zásadních faktorů toho, že ta inflace je taková, jaká je. Vzniká čím? Vzniká tím, že vysoké ceny energií vstupují do cen výrobků a ty firmy je musí zdražovat. A oni je zdraží nehledě na to, jestli centrální banka udělá takovou či onakou politiku, prostě proto, že to je v jejich nákladech. Proto má rekordní inflaci Německo, proto ji má rekordní Amerika atd. A jak jsme těm firmám vyšli vstříc nijak? Nijak! Přesto jsem se domníval, že dneska, protože byla anoncována tisková konference pánů ministrů práce a sociálních věcí a financí, náměstků ministra financí, takže tam se dozvíme něco nového. Podobně jako včera vláda přišla s tím, že se konečně udělala po tom velkém tlaku a humbuku už i rozumná podpora pro ty podnikatele. A co jsme se dozvěděli vůči firmám? Že jim pomůžeme lepší úrokovou sazbou. Jediná podpora firem přes lepší úrokovou sazbu. Když kritizujeme, máme řešení. První řešení je odpuštění obnovitelných zdrojů anebo částečné opuštění. Druhá řešení je využít zdrojů, které máme z emisních povolenek, a přes tyto zdroje, které budou v řádu sta miliard korun a budou výrazně vyšší, než jak se předpokládalo, tak je použít na podporu firem. Ale daly by se použít i na podporu domácností. Ale firmám, které, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, a tím už končím, mají několikanásobně vyšší cenu elektrické energie nebo obecně energie, firmám nabídneme lepší úrokovou sazbu, tak to je stejné asi, jako kdyby ten topící se, má už řadu pod hladinou, ven brčko, co chvíli na brčko sedne pták, tak my bychom přišli s podporou takovou, že mu to docela dobré plastikové brčko vyměníme za papírové a sdělili bychom k tomu, že to je ekologické. Děkuji.