Chci navázat na své kolegy z Úsvitu nastíněním ještě jednoho aspektu uprchlické krize v Evropě. V těchto dnech mnozí Pražané onemocněli příušnicemi. Příušnice jsou nemocí, proti které jsou naše děti od roku 1987 očkované. Proto nikdo nepředpokládá, že by se ve větší míře měly v naší zemi objevovat. O to větší paniku mezi nemocnými toto onemocnění způsobuje a jak víme, paniku nezpůsobuje jenom toto onemocnění, ale každé infekční onemocnění, které se v naší zemi objeví.

Nechci říkat, že za to mohou uprchlíci, ale uvědomme si, že s uprchlickou vlnou, s příchodem stovek, tisíců, možná desetitisíců migrantů ze zemí, kde je zdravotnictví na mnohem nižší úrovni než u nás, kde jsou nemoci jako příušnice, spalničky, černý kašel, žloutenka a mnoho dalších úplně běžné, kde se na tyto nemoci běžně umírá, k nám přijdou opět i tyto nemoci. Nemoci, které se snažíme víceméně úspěšně půl století v České republice vymýtit a teď je tu budeme mít znovu.

Naše zdravotnictví není v současné době na nic podobného připravené. Naši občané, ukonejšení současnou relativně dobrou situací, odmítají své děti povinně očkovat, což víme z nedávné doby, kdy jsme zde probírali právě očkování. Do této situace k nám přijdou lidé, nakažení těmito nemocemi. Kdo bude ten první na ráně? Kdo to vlastně schytá? Kdo je tou nejvíce ohroženou skupinou? Jsou to právě děti a senioři, tedy ti nejzranitelnější a nejkřehčí, ti, kterým se po celou dobu svého poslaneckého mandátu snažím nejvíce věnovat.

Proto vás žádám o zařazení tohoto bodu na pořad schůze.

Důkazem toho, že nemluvím jen tak do větru, je i činnost pana ministra Němečka, který již zřídil expertní tým, monitorující situaci a navrhující krátkodobá opatření.

Jsem přesvědčena, že je to málo. Pan ministr nám dluží informace, aktuální informace o stavu věcí. Chci a věřím, že nejenom já, ale že i vy chcete slyšet z úst pana ministra, jaká jsou zdravotní rizika v souvislosti s migrační krizí, jak jsme jako Česká republika na tato rizika připraveni, co konkrétního ministerstvo v této věci podniká. Tímto sdělením jistě uklidníme veřejnost a určitě mi dáte za pravdu, že je potřeba o takovýchto věcech mluvit. A kde jinde, než právě zde?