Dále jde o osoby pečující, tedy o zaměstnance, kteří se dostali do životní situace, kdy potřebují a chtějí zabezpečit péči o své blízké. A naposledy je zvýšená poptávka po zkrácených úvazcích v případě seniorů, tedy zejména těch, kteří nechtějí opustit pracovní a aktivní život najednou, ale chtějí jít spíše cestou snižování pracovního úvazku.

Česká republika však patří k zemím s nejmenším počtem zkrácených úvazků v Evropě. Zatímco v ČR jde pouze o 5,8 % z celkových úvazků, v Nizozemí je to až 10 x tolik, tedy přes 60 %. V minulosti byla jedním z hlavních důvodů snížená mzda a ze strany zaměstnanců šlo o důvody veskrze ekonomické. S postupným zvyšováním platů a mezd, zejména po odeznění ekonomické krize, však poptávka po částečných úvazcích stoupala. Nicméně ze strany zaměstnavatelů nebyl a stále není moc zájem tento typ úvazků nabízet.

Důvody, proč zaměstnavatelé zkrácené úvazky nenabízejí, jsou očividné. Zkrácené úvazky totiž představují pro zaměstnavatele vyšší náklady. Jde o jednoduchou matematiku. Pokud se zaměstnavatel rozhodne např. dva celé úvazky rozdělit na tři či více fyzických osob, resp. zaměstnanců, pak to znamená tři místa výkonu práce, třikrát náklady na celoživotní vzdělávání, bezpečnost práce, vstupní školení, zpracování mezd, a řadu dalších souvisejících nákladů.

Realisté mají jednoduché a účelné řešení: Částečné snížení nákladů práce, které u nás patří k těm nejvyšším v Evropě a dále motivace zaměstnavatele k poskytování snížených úvazků kompenzací zvýšených nákladů na zkrácené úvazky. Co to znamená konkrétně? To, že by stát stanovil nižší sazbu sociálního pojištění, kterou zaměstnavatel odvádí za zaměstnance. Tím by je motivoval k vytváření zkrácených úvazků a zároveň by se částečně snížily náklady práce. Je to jednoduché a lze předpokládat, že ve střednědobém horizontu budou částečné výpadky příjmů v systému sociálního pojištění kompenzovány zvýšenou zaměstnaností.

Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA zakladatel Realistů