Odliv zisků místo ochoty zahraničních vlastníků je reinvestovat v České republice je jedním z hlavních důvodů stagnace hrubého domácího produktu.

Platná právní úprava neumožňuje efektivně nastavit nástroje, které zabraňují odlivu zisků z České republiky do zahraničí. Navrhovaná úprava zdaní výplatu podstatného objemu dividend do zahraničí, neboť aplikuje srážkovou daň ve výši 15 % na výplatu zisků (dividend) zahraničním vlastníkům, kteří spadají do kategorie tzv. mateřské společnosti české obchodní společnosti (korporace), tj. mají po dobu nejméně 12 měsíců nepřetržitě podíl alespoň 10 % v tuzemské korporaci.

Drancování naší země jede stále dál na plné obrátky. A v posledních deseti letech dokonce odliv kapitálu dramaticky převyšuje příliv zahraničních investic, jejichž objem v současnosti nejen nepokrývá odliv, ale dokonce dnes oproti dlouhodobému průměru klesá.

Jen prostřednictvím kapitálových výnosů je každoročně z naší země vyvedena neuvěřitelná suma více než 300 miliard korun. K významně masovému odlivu peněz dochází z vodárenských a energetických společností. „Právě na něm je nejzřetelněji vidět, kam nás dostal hanebný a často korupcí doprovázený výprodej strategických odvětví a přírodních zdrojů do zahraničních rukou, realizovaný prakticky všemi porevolučními vládami.

K machinacím s výnosy zahraničních korporací napomáhá i náš daňový systém, po celá dlouhá léta pokřivovaný právě všemožnými výjimkami, který umožňuje zdaňovat většinu výnosů dceřiných firem v tuzemsku u jejich matek v zahraničí. Třeba japonský koncern Asahi v letech 2016–2019 vyvedl z Plzeňského Prazdroje do zahraničí astronomických 11 miliard korun.

Nebo německý obchodní řetězec Lidl každý rok v Čechách a na Moravě vydělá a odvede do zahraničí až pět miliard korun čistého zisku! V důsledku výjimky pro zahraniční vlastníky firem tito neplatí 15% srážkovou daň, kterou musejí platit tuzemští vlastníci – tuto výjimku, která konkurenčně nesmírně znevýhodňuje vlastníky české, prosadila ČSSD…

Mezi podniky, které vyvádějí zisk (ať již po, či častěji před zdaněním), patří mnohé české obří firmy jako třeba Seznam.cz.

Seznam vyplatil své mateřské společnosti Helifreak Limited, vlastněné jejím zakladatelem Ivo Lukačovičem, dividendu 567 milionů korun – peníze odešly na Kypr, přičemž pokud by je její majitel, jehož média mají tak velký zájem o slušnost české politiky, zdanil v České republice, získala by hned 85 000 000 korun navíc do veřejných rozpočtů. Ale takováto „daňová optimalizace“ je zatím, bohužel, naprosto legální.

Neustále vytváříme daňové výhody pro ryze zahraniční firmy, které nás ovšem ve chvíli, kdy jim tyto výhody skončí, okamžitě opustí. Kromě toho má řada původně českých firem sídlo v jiných státech EU, kde platí zpravidla nižší daně ze zisku (v ČR 15 %). A ano, mluvíme o státech EU, nikoliv o kdysi vyhlášených daňových rájích, jako bývaly třeba Bahamy, na kterých se dodnes skrývá před trestním stíháním s miliardami vytunelovanými během kupónové privatizace z tzv. Harvardských fondů Viktor Kožený.

Velmi výmluvný je pohled na vlastnickou strukturu největších „českých“ pivovarů. Pivovary Staropramen, a. s. (piva Staropramen, Braník, Ostravar aj.), vlastní kanadská pivovarnická skupina Molson Coors se sídlem v Ontáriu. Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno (s pivy, jako jsou Krušovice, Zlatopramen, Starobrno, Březňák a další) vlastní společnost Heineken Česká republika, a.s., jejímž jediným akcionářem je nizozemská společnost Heineken International B.V. se sídlem v Amsterdamu. Pivovary Černá Hora, Protivín, Uherský Brod, Jihlava, Klášter, Vysoký Chlumec a Rychtář spadají pod Pivovary Lobkowicz Group, a.s., jež jsou ve většinovém vlastnictví čínských firem jako Lapasan, resp. čínská investiční skupina CEFC. Z největších českých pivovarů tak zůstává jediným českým (a zároveň státním) Budějovický Budvar, n. p.

Převzato z profilu politika.