Hádám, že zdaleka nebudu jediný, kdo si trikoloru z roku 1989 doma uchovává. A je dosti pravděpodobné, že mnozí jiní schovávají i ty starší, z předchozích pohnutých okamžiků našich moderních dějin: ze srpna 1968, z května 1945 či z 28. října 1939.

Všechny ty okamžiky mají něco podstatného společného. Obyvatelé téhle země v nich stáli jako jeden muž, jako jedna žena, bez ohledu na všechny možné rozdíly, jmenovitě bez ohledu na rozdíly  politické. A ta trikolora tu jednotu národa symbolizovala. Alespoň co se týče roků 1968 a 1989, to mohu dosvědčit i na základě vlastní zkušenosti.

A teď najednou tady vzniká politický subjekt, který se, a dosti drsně, vymezuje vůči jiným politickým subjektům. I když se tak ve svých úvodních prohlášeních snaží tvářit, v žádném případě nereprezentuje a reprezentovat nikdy nebude celý národ. Vždycky jen ten jeden jediný politický proud. Jakým právem si tedy ve svém názvu doslova privatizuje celonárodní symbol? Jakým právem ho využívá jako nástroj politického boje, stranických strkanic a partajní řevnivosti?

Jistě, trikolora je název obecnější, nemusí znamenat jen tu českou, dříve československou. Ale předpokládám, že nám vůdcové nového politického subjektu nebudou chtít namluvit, že měli na mysli třeba trikoloru francouzskou. Ostatně by se jim to nepovedlo, už jen dosud zveřejněné programové cíle by je usvědčily.

Ale on je to trochu obecnější problém. Všiml jsem si například, že na celostátních sjezdech některých politických subjektů se hraje česká hymna. V jednacích sálech bývá i česká vlajka. Proč? Je snad stranický sjezd událostí celonárodního významu?

Podle mě ne, jakkoliv se třeba může jednat o partaj momentálně s těmi nejvyššími volebními preferencemi. Událostí celonárodního významu je vždy až výsledek voleb. Proto jsou státní vlajka a  případně další státní symboly zcela namístě ve volebních místnostech.

Jinak to může být, leda by sněmovala nějaká státostrana. Ale něco takového u nás v současnosti zaplaťpámbu není a já pevně doufám, že ani nebude. Ale právě proto bychom z důvodů předběžné opatrnosti měli kromě jiného v zákoně o státních symbolech České republiky upřesnit zásady užívání jak těch symbolů, tak jejich slovních názvů.

Mimochodem, jakkoliv jím prakticky je a jakkoliv jeden z nejhojněji používaných, v onom zákoně České národní rady 3/1993 ze 17. prosince 1992 jmenovitě uvedena trikolora není. V paragrafu 3 stojí pouze:

„Státní barvy jsou bílá, červená, modrá v uvedeném pořadí“.

Možná i to umožnilo onu obmyslnou partajní privatizaci názvu celonárodního symbolu.

Miroslav Hudec, psycholog a publicista