Dopady nepromyšleného tlaku na uspíšení dekarbonizace začínají přinášet své negativní ovoce. Cena emisních povolenek přesáhla neuvěřitelnou hranici 60 euro za tunu. To si ani ten největší pesimista nedokázal představit. Ruku v ruce s programem EU zvaným „Grean Deal“ (který mimo jiné naši Piráti zuřivě prosazují), máme tedy patrně zaděláno na brzký návrat zpět na stromy.

Česká energetika investovala v devadesátých letech masivní miliardy do odsíření svých tepelných elektráren. To přineslo nesporné zlepšení ovzduší. Kdo navštívil například Krušné hory v osmdesátých letech a porovná s dneškem, musí uznat rozdíl. Tyto hory dnes patří k nejkrásnějším horám naší země.

Avšak současní ekoteroristé prosazují totální omezení uhlíkové stopy, vznikající činností člověka. To vedlo například k odstavení jaderných elektráren v sousedním Německu. Ti se rozhodli nahradit výpadek jádra a uhlí z alternativních zdrojů. Bohužel, ani slunce a ani vítr vám předem nepoví, jak silné míní svítit či foukat. Je tady jasné, že tato energie je značně nestabilní a tak se musí možné výpadky někde nahrazovat. Vše ještě zhorší masivní zavádění elektromobilů, které bude muset někdo nakrmit. Nehledě na to, že tato auta budou jen pro vyvolenou úzkou skupinu, ale s tím už tak nějak počítají…

Dekarbonizace je však jen jedna strana mince. Tou druhou je nedostatek energie na evropském trhu. Ústup Německa od uhlí a jádra totiž způsobil její nedostatek, a jelikož je to komodita obchodovatelná na burze, tedy i výrazný nárůst její ceny. A bohužel, dle všech indicií, rozhodně ne konečný.

Česká republika patří k významným vývozcům elektrické energie a spolu s Polskem zásobuje a dorovnává německé výpadky. A tak zelené Německo pokrytecky svítí, topí a buduje průmysl i díky energii z fosilních zdrojů, nad kterými jinak tak vehementně ohrnuje nos. Možná nám i prodává za oněch 60 euro za tunu své ušetřené emisní povolenky.