Vážené kolegyně, vážení kolegové,

já chci mluvit o trošičku něčem jiném. U každého zákona je stejně důležitá jeho úprava, promyšlenost a funkčnost jako to, jak ho společnost vnímá. A to, že i předřečníky zde bylo řečeno, a já s tím souhlasím, že GDPR je užitečná a smysluplná věc, tak bohužel drtivá většina lidí, kteří s tím přicházejí do styku, je spíš vystrašená, znechucená a otrávená. A to je z mého pohledu špatně.

GDPR je užitečné, i když mohu říct, že třeba co se týká těch malých firem, malých obcí, je možná až trochu moc přísná. Ale je určitě užitečná z pohledu toho, jak by měla ovlivňovat nakládání s daty především u těch velkých. Je to vidět teď na Cambridge Analytica, na přiznání té firmy, která dokonce i, myslím že na Channel 4, přiznala, že ovlivňovala volby i u nás, nebo že se přes ní ovlivňovaly volby i u nás. Tam ten smysl je. Já uznávám, že pro nás, pro Čechy, je přechod na GDPR a na všechny ty povinnosti spojené s ochranou dat daleko náročnější než třeba pro Němce, kteří v tom pracují dlouho. My jsme v tomhle takoví flegmatičtější, až tak to neřešíme. A tato změna pro nás bude samozřejmě daleko zásadnější, protože startujeme na nižší pozici. A přitom víme, že ta velká data, ti velcí hráči na trhu, ti mají vlastně na těch datech založený byznys.

Takže posunuto dál, v základu je GDPR správné a cíl je smysluplný. Jenže bohužel si to u nás nikdo nemyslí. Nebo takřka nikdo si to u nás nemyslí. Už vlastně tři roky víme, že GDPR přijde, že bychom se na to měli připravovat. Ale bohužel mohu oprávněně kritizovat třeba Ministerstvo průmyslu a obchodu, že opravdu pro ty malé podnikatele, jak zde říkal pan Bláha, se toho mnoho nedělá. Až vlastně nyní v únoru jsme na hospodářském výboru vyzvali MPO, aby začalo pracovat na případových studiích, které vysvětlí právě těm malým, kteří mají těžší přístup k informacím, na jednoduchých a jasných příkladech, jak se jich GDPR dotkne a na co by se měli zaměřit v přípravě na něj.

Mohu pochválit Úřad pro ochranu osobních údajů, který, i když je samozřejmě daleko menší a má daleko menší kapacity, tak aspoň z toho, jak ho sledujeme, tak dělá, co může. I to vnitro, které dostalo tak nějak jako spíš za trest tuhle agendu a tak se s tím popasovává, když už ne na výbornou, tak minimálně odhodlaně a ta práce za ním vidět je. Tak tady nebudu rozebírat, kdo za co může a kdo co neudělal, speciálně, když pan ministr, jak už tady bylo řečeno, je tady pár měsíců. Ale jediné, co si vlastně z celé přípravy na najetí na to GDPR berou podnikatelé, bere běžný obyvatel, je právě ten strach. Strach z velkých pokut, strach z toho, že když něco nesplní, přijde nějaký úředník, který mu samozřejmě napálí nějakou likvidační pokutu.

Bavím se se stovkami podnikatelů za poslední půlrok, protože s podnikateli dělám vlastně celou svoji praxi a jejich dojem je takový. My si tady můžeme samozřejmě říkat, že víme, že budeme nějakým způsobem tlačit na ÚOOZ, nebo to dokonce dáme to toho zákona, že ty sankce nebudou na začátku likvidační a že budeme spíš doporučovat. Ale to tady víme my, to možná vědí úředníci, ale celkově občan to samozřejmě neví a vůbec to nemá ani kde zjistit. Zde - a právě díky tomu strachu - se samozřejmě daří velmi dobře těm často předraženým poradenským firmám, které právě ten strach a tu hrůzu nejen, že vyvolávají, ale i využívají k tomu svému byznysu.

Myslím si podle různých propočtů, že minimálně stovky milionů korun byly utraceny malými, středními i velkými firmami za různá školení a audity. A to samozřejmě nepočítám ty tisíce a tisíce člověkohodin, kdy ty firmy na to dávají své zaměstnance, aby se tomu věnovali a tak dále. Čili téměř všichni lidi ve státě, kterých se to GDPR nějakým způsobem týká a vnímají to, že se blíží, mají strach, mají nechuť, mají frustraci jak z vyplýtvaných peněz, tak i strach z těch potenciálních budoucích pokut. A my politici - a říkám to i tak, že i když jsme tu my jako Piráti noví - my jsme vlastně mohli to GDPR poslední dva roky představovat pozitivně. My jsme mohli ukazovat ty výhody, ty přínosy, které to GDPR bude mít. My jsme mohli dělat osvětu jak ve firmách, tak v organizacích. Mohli jsme všem občanům daleko víc ukazovat ty přínosy a hlavně dělat tu osvětu, proč je potřeba se o ty osobní údaje starat. A primárně proto, aby ti občané nebyli manipulováni, nebo nebyla zneužívána jejich data.

Ale tuto možnost jsme jednoduše proplýtvali. Teď je mezi lidmi jednoznačným dojmem strach a nechuť k tomu GDPR. A přitom je to pozitivní věc, kterou jsme mohli my dlouhodobě propagovat, podporovat, prezentovat. Takže to, že teď budeme upravovat ten zákon tak, aby nebyl tak drsný - doufám, že to dopadne, že se nám to podaří domluvit - to je bohužel už ta druhá věc. My jsme měli primárně dělat tu první věc. A to je ta pozitivní prezentace toho zákona. To, aby, když to řeknu úplně zjednodušeně, aby ty firmy se vlastně ne úplně těšily, ale pozitivně se připravovaly na to, že přijde nějaké nové nastavení. Oni si ho jednou nastaví a pak se podle toho pojede a bude klid a má to svoje přínosy.

To se bohužel neděje. Takže já, stejně jako kolegyně přede mnou apeluji na vládu, aby nějakým způsobem výrazně zapracovala a nejen na vládu, ale i na kolegy poslance a další politiky, aby vláda výrazně zapracovala na té prezentaci. Chystá se kampaň na účtenkovku, byla kampaň na EET. A já to nekritizuji, chápu, že probíhala, a že to bude probíhat. Má to nějakou myšlenku. Chci tím primárně říct, že to GDPR je daleko, daleko důležitější, než účtenkovka, do které teď jsem někde zaznamenal, že se má zainvestovat pět, šest milionů do propagace. Tak vezměme desetkrát víc peněz a udělejme vysvětlovací obhajovací kampaň toho GDPR.

Plus samozřejmě i my všichni, bavme se o tom, že to jsou ty přínosy, jaké to má přínosy a ne jenom to, že jsou tam ty negativa a kdo za to může.

Díky moc.