Pozvání přijal ministr školství Vladimír Balaš, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Olga Richterová, ředitelka dětského domova Charlotty Masarykové Radka Soukupová, ředitelka dětského domova Dolní Čermná Stanislava Švarcová a zástupci odborné veřejnosti. Podle výsledků diskuze je nutné transformovat dětské domovy v co nejdřívějším termínu. 

Praha a další kraje zřizují dětské domovy a snaží se o jejich transformaci. Často přitom však naráží na překážky, které ztěžují nebo dokonce znemožňují, aby péče o děti v dětských domovech byla individualizovaná a odpovídala jejich potřebám. Například není podporováno, aby děti žily v menších než šestičlenných skupinách a aby se o ně staral více než jeden vychovatel. Během rozhovorů s ministrem školství a přítomnými odborníky padlo mnoho konstruktivních návrhů a doporučení, jak dosáhnout zjednodušení procesu transformace dětských domovů.

„Považuji za důležité provést změny zejména v pravidlech financování, aby jednotlivá zařízení byla podporována a motivována k transformaci. Pražská zkušenost s transformací dětského domova Charlotty Masarykové ukázala, že péče o děti v menších skupinách a s větším počtem vychovatelů je nejen lepší pro děti, ale i pro zaměstnance. Snížení počtu dětí v dětských skupinách spojené s navýšením financí na individualizovanou péči je klíčové. Jsem ráda, že se v tomto ohledu s vládou naprosto shodujeme,“ řekla po skončení kulatého stolu radní hl. m. Prahy Milena Johnová.

„Připravíme změnu financování, která umožní, aby dětem z dětských domovů byla poskytována péče v maximální možné míře, v bytech a domech v běžném prostředí. Vzhledem k počtu těchto dětí je to určitě v možnostech této země a investice do nich se nám vrátí,“ uvedl na setkání ministr školství Vladimír Balaš.

„Zkušenosti dětských domovů, které prošly transformací, ukázaly, že je možné pro děti vytvořit lepší a bezpečnější prostředí v běžných domácnostech. K tomu dospěli například v Pardubickém kraji a v Praze. Opakovaně však dnes zaznívaly výtky, že je třeba upravit normativy na podporu menších domácností v komunitě - tedy financování. Dnes pravidla bohužel zvýhodňují větší skupiny, což není v zájmu dětí,“ zdůraznila místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová.

V České republice je celkem 138 dětských domovů, z toho 128 zřizují kraje. Kraje jako zřizovatelé mají možnost rozhodnout o tom, jak bude jejich pobytová péče vypadat. Tato možnost je ale velmi omezená. Stávající pravidla ministerstva školství, týkající se např. velikosti zařízení, velikosti výchovných skupin, personálu nebo financování, krajům efektivně znemožňují podobu dětských domovů určovat či měnit. Většina dětských domovů proto má nadále podobu velkých ústavů se školními jídelnami, kde desítky dětí žijí ve skupinách po 6 až 8 lidech společně s vychovatelem, který se o ně stará ve směnném provozu (jedním tzv. denním a jedním tzv. nočním vychovatelem).

Česká republika je opakovaně kritizována Výborem pro práva dítěte OSN, českým vládním Výborem pro práva dítěte, odborníky a také lidmi se zkušeností s ústavní péčí za porušování Úmluvy o právech dítěte a neplnění závazku, aby byl dokončen proces transformace a deinstitucionalizace systému péče o ohrožené děti.

Praha v květnu 2022 schválila memorandum o spolupráci s Nadací J&T při přípravě strategie rozvoje systému podpory ohrožených dětí a jejich rodin na území hlavního města do roku 2030. Praha má zájem modernizovat péči o ohrožené děti a v posledních dvou letech podnikla významné kroky. Cílem memoranda je posílit strategickou roli Magistrátu hl. m. Prahy, definovat dlouhodobé cíle do roku 2030 a naplánovat jejich realizaci. Transformace a deinstitucionalizace ústavních zařízení pro děti na území Prahy bude jedním z cílů strategie.