Vážené kolegyně, vážení kolegové,

já bych vám chtěl na úvod velmi poděkovat za to, že jsme se tady mohli sejít při této mimořádné schůzi Sněmovny, která se týká sociálních témat. Přiznám se, že jsem autorem této mimořádné schůze, obzvláště poté, co se odehrálo v těch minulých sněmovních dnech hlavně v opozičním okénku. My jsme taktéž probírali některé ty části na výboru pro sociální politiku, kdy během minulého týdne padla taktéž usnesení v rámci výboru pro sociální politiku ohledně aktuální situace na úřadech práce, hlavně co se tam probíralo, a poté samozřejmě systemizace.

Nicméně pořad tady této schůze má tři body. Tím prvním je navýšení rodičovského příspěvku v rámci státní sociální podpory, což my tady navrhujeme už několik měsíců. Máme tady to novelu zákona o státní sociální podpoře od 3. června. A já se samozřejmě dostanu k podrobnostem už za malý okamžik. Tím druhým bodem je aktuální situace na úřadech práce, která skutečně nabývá na intenzitě a začíná být kritická, obzvláště v některých regionech České republiky.

A ten třetí bod, tak ten se týká úhradové vyhlášky v sociálních službách, která je klíčová a řekl bych až v tuto chvíli kruciální právě z toho důvodu, že se tam navyšuje hodinová sazba péče u terénních služeb o dvacet korun, aniž by se valorizoval příspěvek na péči.

Skutečně to není příjemné hovořit do nějakého šumu a moc děkuji všem kolegům, kteří budou respektovat to, co se odehraje za tímto pultíkem nejen u mě, ale i u dalších následujících řečníků.

Asi třetinu lidí poslaly inflace a také drahé energie na hranici chudoby nebo těsně nad ni. V posledních měsících je množství potřebných rodin čím dál tím vyšší a naopak počet vyplacených dávek se zvyšuje jen neskutečně pomalu. Za poslední rok se pod hranici chudoby propadlo 5 % domácností, což už je celkem zhruba 15 % všech domácností, které jsou na její hranici. Vláda lidi v nouzi vyzývá k tomu, aby se nebáli požádat o sociální dávky a ačkoli množství potřebných rodin raketově roste, počet vyplacené pomoci se zvyšuje skutečně jen pomalu. A my tady na to upozorňujeme už delší dobu. Vidíme to hlavně u příspěvku na bydlení, o který žádá vlastně v rámci té množiny lidí, kteří se do té chudoby propadají, vlastně čím dál tím méně lidí, poněvadž to vidíme na těch vyplacených dávkách.

V Česku žije zhruba 1,3 milionu chudých lidí. Odkazuji se na výzkum, který byl v minulém měsíci prezentován, jmenuje se Neviditelní 2022, a nejčastěji jde o osoby z nízkopříjmových domácností nebo o samoživitele a taktéž samozřejmě o seniory, ale, co je strašně moc důležité, jde taktéž o rodiny s dětmi. Ty se bojí samozřejmě přihlásit o dávky, protože se v nich buď nevyznají anebo je odrazuje, kdo pracuje na úřadech. Já tady nebudu jen kritický, já bych samozřejmě chtěl vládu taktéž pochválit za to, že se neustále snaží nějakým způsobem třeba valorizovat různé dávky, akorát že těch dávek, například na životní a existenční minimum je napojeno osm a neustále, protože navyšujeme další a další dávky, normativní náklady na bydlení, jak říkám, životní a existenční minimum, přídavky na děti, to všechno se odráží v dalších a dalších dávkách a v další sociální pomoci a ta agenda, která skončí na úřadu práce, je už natolik velká, že se nelze divit tomu, že úřady práce pomalinku kolabují. Ale k tomu se dostaneme později.