Dobré dopoledne.

Vážený pane předsedo, pane premiére, zbývající čtyři členové vlády, děkuji za tu možnost tady dnes také vystoupit. Omlouvám se, já jsem si teď vzal přednostní právo proto, že tak jako ostatní předsedové sněmovních stran jdeme v 10.30 na jednu debatu, tak holt ten prostor využívám teď, jako tady třeba hovořil i pan premiér.

Jsme v nelehké situaci, stojíme před mnoha rozhodnutími včetně toho, které bude dnes dělat vláda o vyhlášení stavu nouze. Já bych se tady s dovolením vrátil možná k jedné klíčové události, která byla v srpnu letošního roku.

Vzal jsem si na pomoc rozhovor vás, pane premiére, který jste dával pro Právo, které vyšlo 21. a 22. srpna. Bylo to víkendové vydání Práva, kde vy už v titulku říkáte, cituji, Babiš: "Rozhodli jsme se správně, lidé jsou už z roušek otrávení." A myslím si, že by bylo fér, kdybyste řekl, přiznal a vyhodnotil tento svůj nejenom výrok, ale své rozhodnutí, které jste jako premiér udělal tím, že jste tehdy výrazně vstoupil do návrhu, se kterým tehdy přišel ministr Adam Vojtěch, do návrhu, který se opíral o odbornou debatu lidí, jako byl docent Maďar, který následně poté z týmu odešel, a řekl také, jakou nesete zodpovědnost za současný stav, ve kterém jsme a ve kterém ještě budeme a který se dotkne statisíců lidí v České republice v rámci toho, že rodiče budou muset řešit, jakým způsobem zabezpečit své děti, mnoho firem, živnostníků bude muset řešit, jak se s tou situací dokáže popasovat v příštích dnech a týdnech. Jsme v situaci, kdy v březnu bylo 35 lidí, kteří zemřeli s covidem, v dubnu to bylo 201 a nejsme na konci měsíce září a je to 211.

A já si dovolím ocitovat jenom dvě stručné odpovědi z toho rozhovoru. Otázka redaktora: "Říkáte, že to není chaos, ale Ministerstvo zdravotnictví na jedné straně něco rozhodne a vy na druhé straně vyjednáváte tu se sportovci, tu se zástupci kultury o výjimkách. Copak nejste schopni se dohodnout dřív, než s něčím přijdete na veřejnost?" Vaše odpověď: "Souhlasím, že bychom měli informovat lidi ve chvíli, kdy máme jasně narýsováno, jak dál postupovat. Proto říkám, že původní rozhodnutí bylo předčasné a zbytečné. Zdravotnictví ho špatně komunikovalo v rámci svého odborného týmu. Bylo nelogické a v rozporu s názorem centrálního řídícího týmu i se stanoviskem klinické a laboratorní skupiny. Každý, kdo má selský rozum, což je můj hlavní pracovní nástroj, to nemohl pochopit a byl jím překvapen. Proto jsme ho ve čtvrtek změnili." A ještě druhá otázka: "Vaše osobní intervence může vypadat tak, že jste se pasoval do role epidemiologa, který rozhoduje." Vaše odpověď: "V minulosti jsme do toho epidemiologům zásadním způsobem nemluvili, ale jsme ve fázi, kdy musíme chránit lidi a současně udělat maximum pro návrat do normální situace. Nechceme paralyzovat společenský, kulturní, sportovní a ekonomický život. Jen se podívejte na veřejnou debatu, kde se ani odborníci nejsou schopni sjednotit. Někteří tvrdí, že roušky jsou důležité, jiní, že jsou zbytečné. Odpovědnost ale neseme my. Lidé jsou už otrávení z různých nařízení, proto si myslím, že teď jsme rozhodli správně. Rozhodnutí se budou řídit podle semaforu a pokud se situace zhoršila, budeme okamžitě reagovat. A opakuji, že já jsem odpovědný za to, jak bude fungovat vláda a ministři."

Tolik část tohoto rozhovoru. Možná by bylo dobré, kdybyste se k tomu, pane premiére, ještě vrátil a uměl říci, jak to rozhodnutí dnes s odstupem hodnotíte, když jste řekl, že jste do toho vstoupil na základě vašeho selského rozumu a nesete za ně plnou zodpovědnost.

A teď se posunu k tomu, co tady říkal i pan ministr Hamáček. Můžeme to doložit na základě stenozáznamu v průběhu nejenom dubna, ale i června i července. My jsme tady intervenovali, žádali, prosili, dávali legislativní návrhy, které se týkaly toho, abychom na druhou vlnu byli lépe připraveni, aby tady byla funkční chytrá karanténa, aby tady bylo funkční trasování, aby tady byl přijat a projednán přes prázdniny bezpečnostní zákon. Pan ministr Hamáček na konci června říkal, jak to za prázdniny odpracujeme. Měli jsme k tomu pracovní setkání, někteří z nás na něm byli a bavili jsme se o tom, že takovýto návrh se projedná nejpozději v měsíci září. Nestalo se vůbec nic. Je konec září a nemáme tady na stole žádný takový návrh. Dostáváme se do situace, kdy už od začátku září tisíce rodičů jsou konfrontováni s tím, že musí zůstávat se svými dětmi doma v rámci ošetřovného, v rámci toho, že zavřeli jejich třídu, nebo děti byly vytrasovány a jsou v karanténě. Jakou pomoc vláda připravila těmto lidem? Podle dat Asociace samoživitelek 50 % samoživitelek a samoživitelů už v srpnu nemělo vůbec žádné rezervy. Kde je nějaká systémová pomoc těmto lidem? Mluví se tady o kurzarbeitu. To je v pořádku. Ale to je jedna skupina části společnosti. Baví se tady někdo o živnostnících, o malých a středních firmách, jakým způsobem jim pomoci, jakým způsobem pomoci živnostníkům, kteří nevyužijí kurzarbeit? Já bych byl rád, aby tady byla opravdu, když už jsme se do té situace dostali, systémová promyšlená opatření.

Děkuji alespoň za tu část vystoupení, kterou tady řekl pan ministr Prymula. Ale, pane ministře, já mám prosbu. Vy jste řekl: "Nebudu tady do detailu rozebírat návrhy opatření". Já vás prosím i kvůli lidem, kteří nás sledují, rozeberte je do detailu a prosím řekněte na základě dat, která máme třeba například z trasování, víme, že nejrizikovější oblastí, kde se lidé setkávají, jsou tyto oblasti, podložte to těmi daty a řekněte: proto to omezíme, v ten okamžik je to nejenom smysluplné, ale je to věrohodné. My všichni, i ti lidé to pochopí, budou to respektovat, nebudou si z toho dělat legraci, jako si od včerejška dělají legraci z toho, že teď fotbal bude hrát místo jedenácti deset členů týmu, dělají si legraci z toho, že v divadle může sedět 200, 300 lidí, ale na venkovním sportovním utkání na vesnici, kde by měli rozestupy a roušky, nemůže být vůbec nikdo. Těžko to těm lidem i my můžeme vysvětlovat. Já jsem 8. září tohoto roku prosil pana premiéra o dvě věci, ať svolá Ústřední krizový štáb, to se stalo až po více než dvou týdnech, a ať pozve všechny zástupce sněmovních stran k jednání, protože i my, když budeme vtaženi do vašich problémů, do vašich úvah a do vašich řešení, tak budeme schopni daleko více i našim lidem, našim voličům, lidem, kteří se na nás obracejí, vysvětlovat to, proč to vláda dělá, jak to dělá a že ta opatření dávají nějakou logiku, dávají smysl. A v tenhle okamžik to takto já vysvětlit lidem neumím. Zůstanou bez nějakých zásadních omezení řetězce, supermarkety. Jak to vysvětlíme lidem, kteří dneska díky vašemu opatření přijdou zhruba o 15 až 40 % tržeb a nemají zatím žádný příslib náhrady? Pan vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu před více než týdnem řekl: "Už jsme těmto lidem dali dost." Ale ti lidé, mnoho z nich podniká v Praze, v centru města, já se s nimi bavím, říkají: "Ale my jsme dojeli veškeré rezervy za první vlnu a teď nás někdo dál omezuje a není vůbec žádný příslib podpory". S tímhle se těžko může jít a komunikovat tyto věci vůči lidem.

My jsme za KDU-ČSL připravili a dnes podali návrh na ošetřovné, aby to platilo v podmínkách, jaké tady byly v případě první vlny. Dali jsme ten návrh, aby byl schválen v prvním čtení. Velmi prosím, aby to vláda neodmítla, aby k tomu dala minimálně neutrální stanovisko, abychom toto opatření ve Sněmovně udělali. Co chcete říct, členové vlády, rodičům, kteří budou doma, kteří již v tenhle okamžik budou muset, když přijdou o 40 % svého příjmu, žít na dluh? Co jim chcete vzkázat? To stejné i vůči živnostníkům, které jsem tady zmiňoval.

A chci se zeptat, pane premiére a pane ministře vnitra i pane ministře zdravotnictví, podařilo se nastavit nákup ochranných pomůcek tak, že podporujeme domácí firmy? Včera jsem z veřejných informací četl, že ano, nějakou část nakupují Státní hmotné rezervy od českých firem. Ale bohužel ne od výrobců. Jsou to překupníci, kteří kupují opět výrobu z Číny. Proč? Proč platíme po šesti měsících opět stejnou daň a stejnou chybu vůči Číně? Taj-wan dokázal za 90 dnů být plně soběstačný ve výrobě svých vlastních ochranných pomůcek pro celé obyvatelstvo. Prosím pěkně, odpovězte mi, pane ministře, jak bylo naloženo s nabídkou České asociace výrobců nanotechnologií. Tito lidé přišli na Ministerstvo zdravotnictví a na Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku července a dali nabídku, že chtějí pomoci a spolupracovat se státem a chtějí nabídnout systémové řešení, aby místa jako jsou školy, školky, nemocnice, domovy s pečovatelskou službou, abychom technickými prostředky dokázali snížit běžné množství virů jako takových prostřednictvím nanotechnologií a dalších technologií. Já od těchto lidí vím, že tu nabídku předali. Ale nikdo - nikdo - se s nimi dál nebavil. Zeptejte se pana Kůse, pana Procházky a dalších. Jak je možné, že stát v takové situaci takovým způsobem odmítá fundované, schopné lidi, kteří nabízejí dlouhodobá technologická řešení? Nejenom řešení důsledků, ale odstraňování příčin. Na to se tady úplně zapomnělo.

Pane ministře zdravotnictví, prosím, dejte vzkaz i mnoha lidem, kteří se na mě obracejí, jak to bude s bohoslužbami. Je tady velká část lidí, pro které tato otázka je velmi důležitá. Na jedné straně řetězce pojedou, do obchodu se bude moct chodit nakupovat, ale bohoslužby budou opět omezovány? Dejte i na to jasnou odpověď. Minulá vláda na to úplně zapomněla. Chápu, že nikdo v této oblasti necítí nějakou potřebu se podívat, kolika lidí se to týká a jaké to má pro ně dopady.

Omlouvám se, mám tady některé konkrétní věci, u kterých bych poprosil, abyste na ně dali odpovědi, a ne ani tak kvůli mě, ale kvůli obrovskému množství lidí, kteří říkají, máme největší strach z nejistoty. My nevíme, jak dlouho to bude trvat. Ti lidé jsou vystresovaní. Mají toho plné zuby. Ale když se jim ty věci vysvětlí a budou mít logiku, tak to umí pochopit. A když budou vědět, že jim stát pomůže a jak dlouho to bude trvat, tak se to lépe snáší. Vy jste mluvil o tom, že ta opatření budou krátkodobá. Ale prosím pěkně, řekněte, co to je krátkodobost. Při jakých číslech budou zrušena? Při jakém čísle hodnoty R faktoru, nebo při jakém počtu denně pozitivně testovaných? I to je důležité, aby ti lidé slyšeli, aby měli i naději v této situaci.

Tolik několik mých konkrétních otázek. Bohužel jsem musel některé věci připomenout, protože je taky důležité vědět, že mnoho věcí bychom dneska nemuseli řešit, kdyby vláda 21. srpna rozhodla podstatně jinak.

A v závěru se připojuji k té výzvě, kterou tady říkal pan ministr vnitra Jan Hamáček, aby lidé šli volit, aby měli nejenom k té volbě přijít, ale i udělali vyhodnocení toho, jak hodnotí to řešení té situace a to, jakým způsobem kroky, které se udělaly, nebo neudělaly, na ně a na jejich rodiny dopadají. Za nás za KDU-ČSL jsme připraveni být konstruktivní. Mnoho návrhů, které jsme předložili, velmi rádi budeme, když si vláda osvojí a nakonec je dotáhne, jako například ošetřovné. Jsme připraveni opět nominovat Víta Kaňkovského do Ústředního krizového štábu. Myslím si, že rozhodně nebyl zbytečným členem.

A vracím se k tomu poslednímu. Pane premiére, svolejte setkání předsedů stran, protože to není jenom o vyhlášení stavu nouze. Ale jestliže se mají dělat dopady, jako je zrušení superhrubé mzdy, další opatření, která budou v příštím roce znamenat výpadek v rozpočtu více než 150 miliard korun, ty věci mají výrazný přesah za funkční období této vlády. Myslím si, že je fér se všemi, kteří tady s vysokou pravděpodobností budou nést zodpovědnost i v příštích letech za tyto věci a budou je muset řešit, aby to s nimi projednáno bylo.

Děkuji moc za pozornost.