(Nese k řečnickému pultu skleněný džbán se štěrkem, sklenici a ceduli mj. s nápisem Štěrku se nenapijeme.) Děkuji. Dobré dopoledne, vážený pane místopředsedo, páni ministři, kolegyně, kolegové.

Já jsem si na své dnešní vystoupení vzal pár takových názorných pomůcek k tomuto tématu. Dělám to naprosto výjimečně, ale to téma je tak důležité, že si myslím, že je to potřeba. Začal bych asi tím, kdybych si chtěl teď nalít, tak takhle může vypadat situace za 20 - 30 let pro velkou část obyvatel v okolí Uherského Ostrohu. (Sype z džbánu do sklenice štěrk.) Prostě štěrku se nenapijeme. Kdybych, pane ministře, vám to tady klidně i předal... (Předává sklenici ministru životního prostředí.) Pan ministr říká, že to nemám dávat jemu, ale Báňskému úřadu - ten tady není, tak dávám to členovi vlády. Nicméně myslím si, že to je trošku ilustrující symbolika toho, v jaké situaci jsme a že je opravdu nutné, aby i Poslanecká sněmovna v tomto volebním období udělala několik podstatných legislativních změn. Odvolávat se na Báňský úřad v situaci, kdy potřebujeme ochránit vodní zdroj pro 140 tisíc lidí, prostě nestačí. A i proto KDU-ČSL udělala několik konkrétních kroků - a já je tady budu ilustrovat - a potom budu také mluvit o tom, jaké by mělo být ideální řešení.

My jsme v loňském roce zahájili sběr petice mezi lidmi a vlastně jsme tím sbírali i jejich názor na to, jak oni vnímají ochranu vody, ale také půdy. Přes 22 tisíc lidí se podepsalo pod petici, kdy říkali - my chceme větší ústavní ochranu půdy a vody v České republice, protože jsou to naprosto zásadní dvě komodity nutné pro život. Kdybych položil otázku - jaká je největší zásobárna vody v České republice - určitě mnoho lidí by přemýšlelo, jestli je to Želivka nebo jestli jsou to jezera po vytěžených lokalitách v severních Čechách.

(Pan poslanec během svého vystoupení používá jako ilustraci velkoformátové tabule s texty.) Ale největší zásobárnou vody, kterou v České republice máme, je půda, zemědělská a lesní půda, tam zadržujeme nejvíce vody. Proto jsme také navrhli ten velmi minimalistický návrh ústavy, který spočívá ve změně sedmi slov, kde v § 7 říkáme, že půda a voda jsou cenné komodity, které si zasluhují speciální ochranu, větší než je ochrana běžných nerostů, tak jak o tom doposud hovoří ústava, a já chápu, že tvůrci ústavy před 30 lety nemohli tušit, jaký bude vývoj klimatických změn a jaký bude přístup k půdě a také k vodě.

My jsme teď, zrovna o tomto víkendu také byli účastni pochodu v té dané lokalitě Uhersko-Ostrožska a sešlo se tam několik tisíc lidí. A ti lidé mají naprosto jasný názor v přístupu k této lokalitě, ochraně toho cenného vodního zdroje pro 140 tisíc lidí. Já bych byl rád, aby to vláda nebrala na lehkou váhu, aby těm lidem vyslala jasný vzkaz - my budeme chránit tento vodní zdroj, a těžba štěrkopísku prostě nemá v tento okamžik vyšší veřejný zájem, než je ochrana tohoto vodního zdroje. A že vláda také bude připravena ty zákony změnit tak, že se v této lokalitě ta těžba štěrkopísku prostě neodehraje, že máme jasno v tom, co jako společnost považujeme za důležité priority do budoucna. My na této schůzi, která byla svolána i podpisy poslanců KDU-ČSL, nemáme diskutovat, nebo jak pan premiér včera říkal - bude to tady ztracený čas. Je tady konkrétní program s body, které čekají jednotlivá čtení a jsou k nim načteny pozměňující návrhy, a my je můžeme dnes projednat.

My jsme za KDU-ČSL předložili několik pozměňujících návrhů, jednak zmíněná novela ústavy, pozměňující návrhy k vodnímu zákonu a také pozměňující návrhy, které se týkají ochrany zemědělské půdy. V případě vodního zákona my jasně říkáme už v úvodu toho zákona, že právě voda, vodní zdroje si zaslouží specifický režim ochrany. A v dalších paragrafech doplňujeme několik klíčových oblastí. Už to tady dnes bylo zmíněno, my zhruba jednu třetinu zemědělské půdy, zhruba 1,2 milionu hektarů zemědělské půdy v České republice, soustavně odvodňujeme bez jakéhokoliv řízení. Dokonce jsou absurdní situace, kdy máme lokality, kdy na povrchu té půdy běží závlaha, zavlažuje se, a 80 cm pod ním jsou trubky, které, když by náhodou přišel nějaký větší déšť, tak budou tu vodu (půdu?) odvodňovat.

A proto jsem předložil několik pozměňujících návrhů k tomuto sněmovnímu tisku, abychom za prvé řekli, chceme do roku 2025 mít meliorační soustavu evidovanou, zmapovanou a zanesenou do katastru nemovitostí. Dneska majitelé půdy dost často vůbec nevědí, že na svém pozemku mají meliorační soustavu. Většina z nich se o ní vlastně ani nestará.

Pak tam dáváme druhý důležitý bod a říkáme - ta meliorační soustava musí být řiditelná, to znamená, nesmí zhoršovat podmínky půdní vláhy a půdní úrodnosti. Nesmí zhoršovat prosakování vody do spodních vrstev a doplňování spodních vod. Pokud toto tam nebude, tak ať se ta meliorační soustava uzavře. Je možné při dnešních technologiích toto splnit. Je možné meliorační sestavy v pohodě ovládat, řídit. Je potřeba dát tomu finanční podporu ze strany Ministerstva zemědělství. V tom si myslím, že by nebyl problém. Pak máme i lokality, kde bychom mohli přes meliorační soustavy velmi efektivně podmokem zavlažovat. Je to nejefektivnější závlaha, kterou bychom mohli v České republice mít. Ještě efektivnější, než kapková závlaha. A byl bych rád, abychom toto vložili do zákona, abychom věděli, že opravdu v příštích čtyřech pěti letech ten problém dokážeme reálně v praxi posunout k nějakému smysluplnému řešení. Je to velmi potřeba.

Takže přimlouval bych se za to, abychom tyto pozměňující návrhy mohli projednat, abychom je mohli načíst, posunout tu novelu vodního zákona dál, aby na tomto se začalo pracovat.

Takže to je mimo jiné i odpověď, když tady vidím kolegyni poslankyni, prostřednictvím pana předsedajícího, Marcelu Melkovou, která je také zpěvačka, tak když si vzpomene na Jana Skácela a jeho Modlitbu za vodu, už v minulém století nás varoval, v minulém tisíciletí v té Modlitbě říkal "ubývá míst, kam chodívala pro vodu, kde laně tiší žízeň, kde žila rosnička". Já bych byl rád, abychom opravdu (reagovali?) na tato varování - která dostáváme dlouhodobě, a nedají se stihnout za jedno volební období, já bych tady nebyl ten, kdo by vyčítal jednomu ministrovi v minulosti, že on to neudělal, já jsem tam byl také - kterými bychom se posunuli dál z hlediska erozní ochrany půdy atd., pan ministr se v tom snaží pokračovat, ale nepůjde to bez potřebných změn legislativy, nepůjde to bez větších investic. A když mluvíme o investicích, tak vždycky to potom končí - chceme infrastrukturu, chceme digitalizaci. Ale my nechceme štěrk, my chceme vodu. A to bez těch investic prostě nepůjde. Takže na to také potom pamatujme, když budeme schvalovat státní rozpočet.