Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, je to během půl roku již třetí novela zákona o státním rozpočtu a s každým tím návrhem klesá schopnost vlády sdělit nám, na co vlastně ty peníze, které požaduje po Sněmovně, aby jí byly schváleny, na co potřebuje, a už vůbec se neobtěžuje aspoň s pokusem o to říct nám, s jakou efektivitou těchto výdajů můžeme počítat,  pokud s nimi budeme souhlasit.

Svědčí o tom již prostý fakt, že máme na stole vládní materiál, kdy vláda požaduje zvýšit výdaje státního rozpočtu o 137 mld. korun. To 200miliardové navýšení schodku se skládá z předpokládaného 63miliardového propadu příjmů, ten samozřejmě nelze vládě vyčítat, ten je způsoben ekonomickým vývojem, ale vláda aktivně žádá, abychom povolili zvýšení výdajů o 137 mld. korun, aniž by dokázala specifikovat na co, protože navrhuje veškeré ty peníze ve vládním materiálu do vládní rozpočtové rezervy. Jinými slovy vláda říká Poslanecké sněmovně, dovolte nám utratit o 137 mld. víc a my už si s nimi nějak naložíme podle toho, jakým způsobem se rozhodneme, to už se budeme rozhodovat bez vás. To jsem nezažil! Za 30 let, co se věnuji veřejným rozpočtům, jsem něco takového nezažil a žádný své cti dbalý poslanec by pro to nemohl zvednout ruku, protože by rezignoval na svoji povinnost, se kterou ho sem daňoví poplatníci poslanci, rozhodovat o tom, kam skutečně a proč a s jakou efektivitou jednotlivé položky půjdou.

Zajímavé je, že před více než týdnem jsme měli videokonferenci s paní ministryní financí a ona takto vznášené výhrady říkala, jsme v situaci, kdy já to prostě neumím specifikovat, já to nedokážu, to nejde. A řada z nás říkala, pokud to nedokážete specifikovat, tak to po té Sněmovně nemůžete chtít, aby vám to schválila, paní ministryně. Takže najednou po 18 hodinách od toho okamžiku, kdy paním ministryně financí řekla, že to neumí, přišel pozměňující návrh poslance Babiše, což je další kuriozita v historii projednávání státních rozpočtů, přišel pozměňovací návrh poslance Babiše, který se o tu specifikaci pokouší a rozepisuje to celkem do sedmi kapitol státního rozpočtu. Takže je moje logická otázka, kterou jsem vznášel, paní ministryně na ni dodnes neodpověděla, kdy tedy poslance obelhávala. Jestli v pondělí, kdy říkala, že to neumí, anebo v úterý, kdy dorazil Ministerstvem financí zpracovaný pozměňovací návrh poslance Babiše. A já se tedy domnívám, že nás obelhávala v pondělí i v úterý, protože ani ona specifikace takzvaná pana poslance Babiše žádnou specifikací není.

Kromě některých nezpochybnitelných položek jako např. mandatorní výdaj schválený minulý týden, kompenzace obcím 12,8 mld., to je logické, jsou tam položky, pod kterými nevíme, co si máme představit. A jsou to položky astronomické, ve výši desítek miliard! Například 10 mld. nazvaných Prostředky na podporu podnikání a vysvětleno je to tak, že se jedná o zatím nerozhodnutou specifickou podporu do hospodářských odvětví, která jsou výrazně postižena následky epidemie, atd. O použití těchto prostředků bude rozhodovat vláda, bude na to teprve sestavovat program, ale dnes už po nás chce těch 10 mld. a my nemáme sebemenší tušení, na co je dáme. Co to bude za program? Dovolím si doporučit panu ministru Havlíčkovi, aby ten program nazval Covid-Svatba. Protože kdo byl na svatbě na Čapím hnízdě a řekne si, tak pravděpodobně dostane. Kdo nebyl na svatbě na Čapím hnízdě, tak nedostane a bude mít smůlu. Pokud pan ministr Havlíček nebo paní ministryně Schillerová či pan premiér chtějí říkat, že si teď vymýšlím, že to není pravda, tak ať mi to vyvrátí tím, že řeknou, na co těch 10 mld. bude použito! Popřípadě, kdo je přítelem cizokrajných názvů, doporučuji název program Covid-Jančuši. Dešifrujte jako Jančura-Šimáně. Prostě opravdu chceme podepsat vládě bianco šek na 10 mld. podpory podnikání, kdy nemáme sebemenší tušení, na základě jakých kritérií, na základě jaké efektivity ona ty prostředky bude poskytovat?

Z krize možná je možné se proinvestovat, ale z krize není možné se prodotovat dotacemi kamarádům. To jsou dva velmi odlišné pojmy.

Úplně stejně nechápu, jak si mám vysvětlit 10 mld. pro případnou další podporu organizací financovaných ze státního rozpočtu. Rozhodovat o tom bude vláda, ale my je máme dneska schválit. Co si pod tím mám představit? Že přidáme Fotbalové asociaci, aby mohla politiky ANO a ČSSD vozit na drahé výlety? Nebo že přidáme soudruhu plukovníku Vodičkovi, protože komunisté podpoří státní rozpočet? Já nevím! Ví to někdo? Možná, že to v tuhle chvíli neví ani vláda, ale už dneska po nás ty peníze chce! Prostě je naší povinností jí je nedat a dát jí je teprve v případě, kdy nám bude umět naprosto jasně a věrohodně říct, na co je použije!

Úplně stejně je to s vládní rozpočtovou rezervou 36 mld. Na navýšení 137 mld. výdajů, což je obrovské číslo, je ale 36 mld. vládní rozpočtové rezervy naprosto šílené číslo! Kdyby vláda řekla, kdyby vláda požádala o pět miliard, ať nejím, tak o 10 mld., tak bych pro to měl ještě jisté pochopení. Ale 36 mld. bianco šek? To bylo možná možné tolerovat v prvních dnech krize, kdy jsme opravdu netušili, jaká rozhodnutí bude moci vláda dělat, a potřebovali jsme, aby byla ve dnech a v hodinách operativní. No ale my jsme čtyři měsíce po vyhlášení nouzového stavu a není snad přehnaná ambice v tuhle chvíli chtít už po vládě nějakou hospodářskou strategii. A schopnost říct nám, na co ty peníze bude používat. Říká: Tady nám schvalte 36 mld., o kterých vůbec zatím netušíme, na co je použijeme, ale určitě víme, že je potřebujeme!

Uvědomujete si, že nemáme právo něco takového schválit? A pokud to uděláme, tak že prostě rezignujeme na své povinnosti, se kterými nás sem daňový poplatník poslal?

No a pak naprostou pikantností jsou položky, které s covidem vůbec nesouvisejí. Sociální výdaje Ministerstva vnitra; to nemá nic společného, odchodné, nemá vůbec nic společného s covidem. Sedm miliard na kůrovce; nemá vůbec nic společného s covidem. Kůrovec tady byl i loni a předloni. A když vláda dělala státní rozpočet na rok 2019, tak s touhle prioritou měla počítat. A pokud se ta priorita aktualizuje, tak se má aktualizovat na základě, na úkor jiných priorit státního rozpočtu schváleného v roce 2019. Vždyť je to naprosto neskutečná arogance! A teď se obracím na všechny vládní politiky, kteří nějakým způsobem podnikají nebo mají mezi podnikateli své přátele. V celé ekonomice všichni samozřejmě různým způsobem, jak byli postiženi, ale protože začíná být postižena celá ekonomika, tak naprosto všichni jdou se svými provozními náklady na dřeň. Všichni šetří.

Pan poslanec Juříček, vládní poslanec, velký podnikatel, mi říkal: S fixními náklady jsem musel jít o desítky procent dolů. Nemůžeme si koupit ani toaletní papír. Ano, já mu věřím. V téhle situaci opravdu jsou všechny firmy, z jejichž daní my jsme živi, ale vládní úřady, ty si žijí, jako by žádná krize nepřišla! Ty čerpají své rozpočty schválené v prosinci 2019 bez pokusu o jedinou korunu úspory včetně vyplácených statisícových odměn. Nás se to netýká, my jsme vládní úřady, ať se šetří v ekonomice!

Uvědomujete si, jak je toto odtažité od života? Jak strašlivá je to arogance? Od vlády, která si uvědomuje, to nám tvrdí ve své důvodové zprávě, v jak složité situaci jsou ekonomické subjekty a jak arogantně sama na svých úřadech odmítá ušetřit byť jenom jednu jedinou korunu? Jak arogantně odmítá přestat vyplácet úředníkům statisícové odměny? Kdybyste se pokusili alespoň o symbolickou úsporu provozních výdajů, tak bych se na ten návrh mohl dívat trochu s většími sympatiemi. Ale vy nemáme sebemenší snahu, ani té koruny. A to vás ujišťuji, že bych tam do oběda našel 30 mld., ve stávajícím návrhu státního rozpočtu z roku 2019.

Dovolte mi i řečnickou otázku. Na co jsme si zřídili zákonem Národní rozpočtovou radu? Znáte stanovisko Národní rozpočtové rady? Znáte její pozici o tom, že tento návrh je předčasný, ukvapený, neefektivní, že není podložen makroekonomickým rámcem, že není sebemenší jistota o efektivitě výdajů, o které chcete zvýšit platné výdaje? Že jste se ani nepokusili o vyhodnocení efektivity dosavadních výdajů! A přes toto stanovisko Národní rozpočtové rady paní ministryně maximálně osočí předsedkyni docentku Zamrazilovou, že to nemá odborně podložené. Ona to má odborně podložené a má odborné podklady! Odborně podložené to nemáte vy, kteří nám dokonce ani neumíte říct, na co ty peníze chcete! A Národní rozpočtovou radu jste si zřídili prostě proto, aby když vám nekývá, abyste ji vůbec neposlouchali. A ono nejde jenom o Národní rozpočtovou radu, dámy a pánové. Najděte mi jednoho jediného odborníka v odborné veřejnosti, který se zabývá veřejnými rozpočty a hospodářskou politikou, který by řekl, že tento návrh má nějaký smysl a má šanci nás vyvést z krize! Já neznám žádného.

Četl jsem jenom naprosto kritické články, se kterými jsem se ztotožňoval, protože tenhle návrh má minimální šanci dostat nás z krize, ale má obrovskou šanci dostat nás do dluhové pasti. Ne, že bychom si letos nemohli dovolit půlmiliardový deficit, můžeme, ale důležité by bylo, aby ty výdaje byly skutečně směřovány na nejefektivnější opatření. Ale hlavně, aby se tak obří deficity nevyskytovaly už v dalších letech!

A já se obávám, že tak strašně tlačíte na to říct 500 ještě před prázdninami, protože po prázdninách chcete říct, rok 2001 400, 2200 (2020?) 300 a podívejte se, my snižujeme deficit. Ono na grafu to bude vypadat jako snižující se trajektorie, ale doopravdy to bude cesta do rozvratu veřejných rozpočtů. My si z hlediska dlouhodobé udržitelnosti nemůžeme dovolit stamiliardové deficity v příštích letech. My máme sice výjimečně dobrou pozici z hlediska celkové výše zadlužení, tam jsme na tom opravdu dobře, ale máme výjimečně špatnou pozici z hlediska dlouhodobé udržitelnosti. Tam jsme na tom čtvrtí nejhorší v Evropě. To vám možná paní ministryně nezdůrazňuje tak často, ale je to pravda. Tam jsme čtvrtí nejhorší v Evropě, protože nás v roce 2030 čeká obrovský demografický zlom a jestli k tomu obrovskému demografickému zlomu dojdeme vysíleni stamiliardovými deficity v příštích sedmi letech, tak prostě mě je dodneška těch dětí líto. Mně bude sedmdesát, budu v důchodu, tak žádný důchod brát nebudu, ale ty děti si s tím nějak budou muset poradit. A já při téhle politice opravdu nevím, jak.

Setrvávám tedy na tom, co jsem řekl na začátku. Ten návrh je nezdůvodněný, je neodpovědný a nemá jednu jedinou snahu přesvědčit nás o efektivitě těch výdajů. V takovém případě jsem přesvědčen, že nemáme právo něco takového vládě schválit, a chápu, že vláda je v situaci, kdy má na účtu vládní rozpočtové rezervy 100 milionů a jsou před ní některé výdaje, které je schopna specifikovat, ale těch zase není tolik, a nepokusila se o jedinou úsporu v provozních výdajích, schválených z roku 2019, a tam je tedy rezerva obrovská. Takže jsem přesvědčen, že s klidným svědomím je možné hlasovat pro novelu zákona, kde výdaje nejsou navýšeny o 137 miliard, ale o 80 miliard méně.

A z tohoto důvodu si dovoluji předložit návrh usnesení, a teď, prosím, dělám odbočku, já respektuji stanovisko legislativního odboru, který říká, že nejednáme podle speciální kapitoly jednacího řádu o státním rozpočtu, ale že to projednáváme jako standardní zákon, přesto mi ale dovolte, abych v návrhu usnesení respektoval tradici a v návrhu na vrácení vládě k přepracování formuloval i doporučení, to znamená, navrhuji vrátit vládě návrh novely zákona o státním rozpočtu s následujícím doporučením.

Výdaje snížit o 80 miliard, saldo snížit o 80 miliard, příjmy ponechat v navrhované výši, návrh doplnit makroekonomickým rámcem, termín dvacet dnů. V případě, to je klasický návrh při projednávání státního rozpočtu, že by vzhledem ke stanovisku legislativního odboru zpravodaj shledal tento návrh jako nehlasovatelný, tak v takovém případě dávám alternativní, obyčejný návrh vrácení k přepracování. Děkuji za pozornost.