Vážené dámy, vážení pánové,

všichni poslanci klubu TOP 09 připojili své podpisy pod svolání této schůze o vyslovení nedůvěry vládě a všichni tak také budou hlasovat.

Příběh kolem kriminální kauzy pana předsedy vlády začíná připomínat lacinou béčkovou gangsterku. Bohužel to není film, je to realita, která rozežírá jako rakovina principy právního státu. Jak chceme vysvětlit lidem, že tady bude právo platit rovně pro každého, když kterýkoliv z obviněných nebo vyšetřovaných může mít oprávněný pocit, že mu nemůže projít to, co předsedovi vlády, pod kterého jako pod šéfa exekutivy spadají exekutivní útvary, jako je policie a státní zastupitelství.

Nikdy za poslední čtvrtstoletí České republiky nebyl žádný člen vlády v tak obludném konfliktu zájmů. I Miloš Zeman blahé paměti, když byl premiérem a byl obviněn jeho člen vlády, ministr financí Ivo Svoboda, neprodleně navrhl jeho odvolání prezidentovi republiky s odůvodněním, že ve vládě prostě nemůže sedět trestně stíhaná osoba. Zdá se, že pan prezident se za ta léta posunul ve svých názorech, ale k těm principům právního státu ten jeho původní názor skutečně patří.

Tím, že tou trestně stíhanou osobou je premiér, je v onom obludném konfliktu zájmů celá vláda. A jestliže existují důvodná podezření, že navíc maří vyšetřování, maří spravedlnost, tak jsou skutečně ohroženy základní principy právního státu a důvěra veřejnosti ve spravedlnost. Myslím si, že něco takového není možné a že by to Poslanecká sněmovna, které se vláda zodpovídá, neměla připustit.

Nechci se obracet na pana premiéra, protože on nám svůj postoj jasně vyjádřil slovy nikdy, nikdy, nikdy. Chci se obrátit na kolegy, zejména na ty, kteří se rozhodli vyjádřit svůj postoj tak, že odejdou, že tady nebudou hlasovat. Kolegové, všichni jsme skládali poslanecký slib a v ústavě je napsáno, že máme hlasovat podle svého svědomí. Je skutečně v souladu s vaším svědomím uprchnout před hlasováním do kanceláři či do bufetu a toho hlasování se nezúčastnit?

Všichni my dříve narození, co jsme prožili určitou část svého ekonomicky aktivního života v totalitě, si dobře pamatujeme situace, kdy náš strach přehlušil naše vlastní svědomí. Těch skutečně statečných, kterým se to nikdy nepřihodilo, bylo velmi málo. A já často se studem vzpomínám na situace, kdy jsem raději mlčel, protože jsem měl strach. A tohle je teď situace, které vy se chcete naprosto dobrovolně vystavit. Chcete se vystavit situaci, kdy váš strach, vaše obava, přehluší vaše vlastní svědomí.

Není totiž pravda, že neexistuje žádný plán B. Plán B existuje a jsou to všechno varianty, které ústava předpokládá. Je samozřejmé, že v takovém okamžiku by byl první na tahu prezident republiky a pokud by skutečně znovu jmenoval trestně stíhanou osobu, která maří vyšetřování, byla by to ale jeho odpovědnost a byla by to otázka jeho svědomí, nikoliv naše, nikoliv každého z nás. Samozřejmě, ústava připouští i všechny možné další scénáře.

Plán A je jednoduchý. Přeje si každý z nás, aby v čele vlády stála trestně stíhaná osoba, která maří vyšetřování? Plán B - každý z nás si to nepřeje. Rozhodujeme podle svého svědomí. Poslanci TOP 09 podle svého svědomí si to nepřejí a budou proto také hlasovat proti důvěře této vládě.