Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové,

ta diskuse, která se tady dnes rozproudila k povinnému zavedení elektronické neschopenky, samozřejmě navazuje na celou řadu diskusí, které jsme tady vedli k tomuto problému. Musím říct, že jsem měl nachystaný podobný časový exkurz jako vážený kolega Jan Bauer, možná s trochou jedovatých a cynických poznámek. Nebudu to dělat, musím říct, že je potřeba se zabývat spíš těmi fakty.

Takže na úvod za klub KDU-ČSL, možná už to bude také obligátní, řeknu, že KDU-ČSL je velkým příznivcem elektronizace veřejné správy a dalších institucí, zdravotnictví nevyjímaje. Klub KDU-ČSL jednoznačně podporuje zavedení funkční elektronické neschopenky, která bude vlídná jak k těm, kteří s těmi elektronickými neschopenkami budou pracovat, což jsou zejména zdravotníci, ale samozřejmě i úředníci ČSSZ a také zaměstnavatelé. Bohužel jsem přesvědčený o tom, že ten současný návrh, který dnes projednáváme ve druhém čtení - a už tady bylo mnohokrát řečeno, jaké všechny peripetie ta legislativa týkající se eNeschopenek má za sebou - tak jsem přesvědčen, že tento tisk, tak jak je připraven, a to i s těmi pozměňovacími návrhy, které jsou a zase jsou žhavé, protože se měnily v průběhu tohoto týdne, tak jsem hluboce přesvědčený o tom, že pokud o tom nebudeme znovu diskutovat ještě v garančním výboru, tak že skutečně připravíme časovanou bombu zejména pro zdravotnictví. A jak už tady zaznělo, bude to bohužel ještě v tom nejkritičtějším období, kterým doba dovolených je. Já jsem aktivní zdravotník a jsem rád, že už tady vystoupil kolega David Kasal. Já ho jenom možná doplním. Skutečně, tak jak tady bylo připraveno to údajně jednoduché řešení směrem k těm lékařům, kteří administrují dočasnou pracovní neschopnost, tak to ve skutečnosti rozhodně není. To není tak jednoduché, jak to tady paní ministryně představila a prezentovala. Je potřeba si také uvědomit, že administraci dočasné pracovní neschopnosti podle současně platné legislativy již nemají v gesci pouze praktičtí lékaři. Jsou sice největší skupinou, nicméně dneska tou velkou skupinou jsou i ambulantní specialisté a také nemocniční lékaři, a to jak v té lůžkové péči, tak v ambulantních provozech. Dneska za administraci dočasné pracovní neschopnosti zodpovídá ošetřující lékař. To znamená, že ten problém není pouze na straně praktických lékařů, nicméně Sdružení praktických lékařů k tomu zaujalo jednoznačně negativní postoj, a to i tak daleko - a to už tady dlouho nepamatujeme - že vyhlásili i možnou občanskou neposlušnost. Teď jsem chtěl říct nespokojenost.

A já jsem přesvědčený o tom, že tak jak té administrativy na lékařské obci je opravdu čím dál více, tak že jsou připraveni toto své prohlášení v praxi uplatnit. A já si myslím, a zase tohle není o slovíčkaření a není to vůbec o nějakých osobních antipatiích vůči paní ministryni, vůbec ne. Tohle směřuji směrem k vládě a k vládní koalici. I tady v kuloárech se hovoří o tom, že vládní koalice v tuto chvíli nemá jasno, jak s tímto problémem naložit. A myslím si, že ten problém nastal ve chvíli, kdy tady došlo k nějakému politickému prohlášení, k politickému závazku, že se zavedení eNeschopenky sváže se zrušením karenční doby. K tomu nikdo tuto vládu nenutil. To bylo její prohlášení ústy pana premiéra. A za těchto okolností jsme se dostali do té situace, ve které v tuto chvíli jsme, a já jsem hluboce přesvědčený o tom, že zavedení eNeschopenky jsme schopni, když napneme všechny síly, v plném rozsahu zavést a uvést do praxe od 1. 1. 2020. Jsem přesvědčený o tom, že to lze stihnout. Ale stihnout to od 1. 7. tohoto roku, když víme, že je dnes 15. března, musíme dokončit ještě třetí čtení ve Sněmovně. I při zkrácených lhůtách to nebude dříve než začátkem dubna nebo koncem března. Následuje Senát, kdy dneska již senátoři avizují, že nám vrátí tuto předlohu zpět do Poslanecké sněmovny. Takže reálně jsme schopni dosáhnout toho, kdy by i Sněmovna přehlasovala odmítavé stanovisko Senátu, teď jenom předjímám, ale z časové osy jsme schopni ten zákon dostat do Sbírky zákonů koncem května tohoto roku, a to v tom nejoptimističtějším scénáři. A co tedy nakládáme na naše zdravotníky? Že budou mít čtyři pět týdnů na přípravu reálného řešení? To si skutečně myslíme, že tohle je zodpovědné? A že 1. 7. všichni s velkým nadšením tohle začnou zavádět do praxe? Podle mého názoru si skutečně zahráváme se zdravotnickou obcí, ale také se zdravím pacientů, protože ti zdravotníci musí v prvé řadě léčit. A pokud je budeme uvádět do další a další frustrace, tak mně je líto teď pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, my občas spolu máme některé spory, ale tady si myslím, že v tom bude nevinně, až bude v letních měsících řešit krizi v českém zdravotnictví. A myslím si, že bavit se o kolapsu nebo o chaosu, je úplně jedno. Prostě ten projekt není nachystaný tak, aby od 1. 7., byť v postupném náběhu fungoval.

A pak se chci ještě zeptat, proč ten postupný náběh. Proč to budeme těm zdravotníkům ještě více komplikovat. Proč nejsme schopni se dohodnout na kompletním řešení, byť o půl roku déle. To skutečně je tak obrovský problém, zavést to od 1. 1. v té tzv. plné palbě, aby to fungovalo a abychom se vyvarovali těch možných negativ, která tady evidentně jsou a ta odborná obec na ně opakovaně upozorňuje. Já chci požádat, zdvořile požádat vládu, aby tohle přehodnotila. Aby se přiklonila k tomu, abychom tuto předlohu vrátili do garančního výboru, dodiskutovali sporné otázky, vrátili se pak zpět do druhého čtení a připravili zákon, který to bude řešit kompletně. Bylo by to zodpovědné vůči zdravotníkům, České správě sociálního zabezpečení, zaměstnancům a hlavně našim občanům. Takže my podporujeme návrh pana kolegy Bauera, aby se vrátila tato předloha do garančního výboru, a pokud by k tomu nedošlo, tak za klub KDU-ČSL dávám návrh na zamítnutí této novely ve třetím čtení, přičemž avizuji, že jsme ochotni toto stáhnout, pokud skutečně bude ze strany vlády, a beru vládu jako celek, k tomu rozumný přístup a dokážeme se dohodnout na funkčním řešení.

Děkuji vám za pozornost.