Když vezmeme v potaz sice opožděnou, ale přesto dost razantní „antikoronavirovou“ akci krizového štábu u nás pod vedením profesora Prymuly, měli bychom ji srovnat s reakcemi vlád zemí kolem nás. Ty totiž byly a jsou vesměs výrazně váhavější a nerozhodnější než protiepidemická opatření u nás. Jaké jsou dopady na situaci v Česku? Možná se podaří izolací, karanténami a dalšími opatřeními zpomalit nárůst nakažlivosti (alespoň z exponenciálního nárůstu na lineární). To ovšem neznamená, že stejný stav bude všude kolem nás. I když tedy epidemii nějak ustojíme a přežijeme, můžeme reálně očekávat, že všechna opatření budeme muset držet v chodu výrazně déle, a to právě kvůli méně zodpovědným sousedům, protože zpomalení epidemie v Česku neznamená, že zpomalí i všude v Evropě.

Na čáře Thriller jak od Michaela Jacksona?

Navíc je pravděpodobné, že stejně jako ve středověku během morových ran, dojde dost možná k masivnímu exodu lidí z center nákazy, kteří ji budou roznášet dál. Dokud nebude schválen nástavbový zákon o zbraních, a to včetně odhlasování mého pozměňovacího návrhu, který umožní vládě povolat ozbrojené občany a členy branných spolků jako rezervu ministerstva vnitra například k posílení Policie ČR a ostrahy hranic, nemáme sílu neprodyšně uzavřít zelenou hranici s nejvíce nakaženými oblastmi, Německem a Rakouskem. Neřízená „virová“ imigrace přinese nejenom ekonomické a biologické problémy, ale i potíže a rizika bezpečnostní. Můžeme očekávat i problémy se zásobováním potravinami, protože většina zemí, ze kterých základní potraviny a zeleninu dovážíme, bude kvůli epidemii značně postižena. Tím dojde k výpadku pracovních sil a k propadu produkce. Export potravin, jakožto v tuto chvíli strategické komodity svého druhu, bude tedy omezen a pravděpodobně i licencován. Rozumná vláda by tak měla už nyní činit opatření směřující k zabezpečení maximální úrovně potravinové soběstačnosti. Řepky se totiž nenajíme.

Sečteno a podtrženo

Shrneme-li výše popsané trendy, vyjde nám:

1. Čas trvání omezení: Je nemožné jej určit, protože ke konci pandemie mají co říci i okolní země a za ty naše vláda opravdu neručí. Proto je tlak na vládu ze strany zejména tzv. demobloku a Pirátů, kteří zpochybňují prodlužování nouzového stavu, minimálně diskutabilní. Nezapomínejme, že jde opravdu o život. Takže rozumně počítejme spíše s delší než kratší dobou omezení podnikání a shromažďování a připravme se na to..
2. Bezpečnost: v případě nejhorší varianty bude také důležitou veličinou, jak nás učí vývoj na jihu Itálie.
3. Dostupnost a ceny potravin: obě veličiny se budou odvíjet v přímé souvislosti s vývojem pandemie v dodavatelských a v sousedních zemích. Pokud dojde ke snížení výroby, celkem jistě dojde k výraznému snížení dostupnosti a tím i k nárůstu cen.
4. Státní rozpočet dostane opravdu zabrat. Stát totiž bude muset nejenom vyplácet rozsáhlé kompenzace a podpory lidem, kterým omezení zastavilo podnikání, anebo přišli o zaměstnání, ale snížení kupní síly obyvatel se odrazí na snížení domácí spotřeby a tím dojde i ke zpomalení domácí ekonomiky. Stát tedy bude čelit propadu příjmů jak z přímých, tak i nepřímých daní. Odhadovat nyní hloubku propadu deficitu rozpočtu je velmi ošemetná věc. Každý ekonom, kterého se zeptáte, má jiný odhad a některé jsou děsivé, protože jsou odůvodněné…