Pod záminkou boje proti rasismu byla nastartována a rozdmychána další vlna hysterického boje proti tradiční konzervativní společnosti založené na staletími prověřených hodnotách. Vystrašená a „politicky korektní“ policie už nechrání oběti trestných činů, ale naopak spíše kriminálníky, mnohdy i ozbrojené. Někde dochází přímo k odstranění policie z celých oblastí. Děje se tak „bez náhrady“s odůvodněním, že jde o nepotřebnou instituci. Vzápětí zavládne nepopsatelný chaos násilí a krveprolití.

Policie nemá lidi

Po úporných snahách o odzbrojení řádných občanů jde o další vyklízení pozic státu ve prospěch zločinců. Politici prakticky všech barev a ideologií se bojí vystupovat na obranu policie, ta se zase bojí zasáhnout proti násilníkům a kriminálním živlům. Výsledkem je, že se k policii hlásí stále méně a méně lidí. Média vyvolávají vášnivé emoce vždy, když dojde k zabití černocha bělochem, ale pes ani neštěkne například po černých dětech, které zabili černošští pachatelé. Čím to je? Proč nikdo tolik nepláče po obětech násilné trestné činnosti z řad jiných etnik? Mám na mysli třeba Hispánce, Asiaty, Indiány či Eskymáky… Komu a čemu tyto pomatenosti slouží?

Kdo vymyslel otrokářství

Otrokářství je staré jako lidstvo samo, jeho kořeny jdou až do doby kamenné. Kníže Boleslav posílal slovanské otroky na trh do Španělska, největšími odběrateli černých otroků z Afriky byli ve středověku arabští obchodníci, kteří je převážně kupovali od místních afrických vládců. Kupovali i evropské otroky od arabských i tureckých dodavatelů. Teprve později se odběrateli afrických otroků stali Evropané, kteří je odváželi do kolonií v Americe (severní, střední i jižní). Otroctví jako první zrušila francouzská revoluce. V některých venkovských oblastech Afriky a Arábie se ovšem, zejména v silně konzervativních islámských oblastech, praktikuje – skrytě či docela otevřeně – dodnes.

Tahají za nitky

Položme si nyní pár otázek. Kdo je vinen za zotročování? Jsou to snad majitelé obchodů a aut, které si běsnící dav vezme za cíl? Kdo jsou oběti? Rozhodně to přece nemohou být drancující aktivisté! Proč moderní formy otroctví, jakými bylo například německé využívání práce vězňů v koncentračních táborech nebo polpotovské otrocké komuny, nevyvolávají masové zapalování aut a drancování drahých obchodů na druhém konci světa? Neměli bychom se tedy spíše ptát, kdo je iniciátorem těchto bouří a kdo je organizuje? Můžeme se též ptát, kdo vlastně je pachatelem: drancující masa, anebo ti, kteří dav přivedli na dotyčné místo? Vláda běsnícího davu s sebou nese další negativní jevy. Jedním z nich je i obrazoborectví pod záminkou rasismu, kdy dochází ke strhávání soch velkých mužů a žen naší historie. To vše jsou charakteristické symptomy ničení, chaosu a anarchie, tedy vlády davu. Toho davu, který za nečinnosti a velikého strachu politiků se rozhodnout, stejně jako i strachu policie zasáhnout, ovládl ulice. Vše doprovází násilí na nezúčastněných lidech, jejichž utrpení je přímo úměrné neschopnosti anebo neochotě politiků i policie zasáhnout.

Chce nám vnutit víte koho

Jak nás učí historické zkušenosti, dalším stupněm po anarchii je diktatura. Jestli tedy situaci Američané, Francouzi, Němci a další nezvládnou, máme se v Evropě na co těšit. Jediné, co je k úspěšnému rozvratu Evropy zapotřebí, je dostatek frustrovaných imigrantů, kteří si ve svém zklamaném očekávání rádi zařádí na ulicích. Němci již podle prohlášení spolkového ministra zahraničí Heiko Maase již intenzivně pracují na tom, jak nám je do zemí V4 vnutit (k přečtení ZDE). Slovo czexit, čili odchod z Evropské unie, je v poslední době skloňováno hodně často. Ví však někdo o lepším způsobu jak se nástupu chaosu, anarchie, utrpení obyčejných lidí a kolapsu tradiční společnosti vyhnout?