Vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě jednou dobrý den.

Dovolte mi také říct několik slov k tomuto veskrze špatnému a rozhodně ne demokratickému návrhu vlády, konkrétně pana ministra kultury Baxy z ODS, na změnu způsobu volby členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Vzhledem k tomu, že z obou kanálů, z obou médií vlastně se staly vyloženě propagandistické kanály, tak otázka volby členů rady začíná být velmi důležitá a já si myslím, že ta diskuse, kterou k ní tady vedeme, je velmi opodstatněná až nutná, jakkoliv jdeme proti stoosmičce, ale myslím si, že naše názory by tady měly zaznít a měly by zaznít také veřejně, aby lidi věděli, jak se k tomu jednotlivé poslanecké kluby a jednotliví poslanci staví.

Pan ministr o svém návrhu řekl, že novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu posilují nezávislost veřejnoprávních médií. Musím se přiznat, že to mě zarazilo v momentě, kdy i ředitel České televize přiznal, že řídí televizi podle doporučení z Evropské unie. Tak kde je jaká nezávislost? A zapojení Senátu do voleb mediálních rad prý posiluje odolnost veřejnoprávních médií vůči vnějším politickým tlakům. Hm. Konec citátu.

Já si myslím, že kulantně řečeno, to není pravda. Jak může již tak velmi pochybnou nezávislost veřejnoprávních médií posílit jejich další brutální politizace? Vždyť ta média už dávno nejsou objektivní ani nezávislá ani apolitická. Informují podle jasných direktiv, informují jenom o pečlivě vybraných událostech a o jiných pečlivě vybraných událostech zase neinformují, takže se o některých nedovíme vůbec nic, ale o druhých to do nás tlačí horem dolem, stále nějaké srdcervoucí scény, o kterých se potom dovídáme kolikrát, že pocházejí z úplně jiného teritoria, z úplně jiných událostí. Ale rozhodně je nemůžeme považovat za důkaz nějaké nezávislosti.

Jak by také tuto nezávislost mohlo posílit, že významnou část jejich členů bude volit v současné době politicky jednobarevný Senát, který sice má prakticky trvale minimální důvěru veřejnosti, aspoň podle výsledků voleb a kde vítězné senátní kandidáty nevolí ani desetina oprávněných voličů? Takže o jaké odolnosti tady mluví pan ministr? Možná o odolnosti vůči objektivitě, vůči vyváženosti veřejnoprávního vysílání. To je velice pravděpodobné. Ale to, co vidíme dneska na vlastní oči, je něco úplně jiného.