Skutečně nejde o nic jiného než o plošné zvýšení všech daní a odvodů zaměstnancům a živnostníkům.

A navíc o zvýšení pokoutní, skrývané a hanebné. Zejména právě ve vztahu k našim živnostníkům.

Likvidační vyšší pojistné odvody

Vláda v souvislosti s konsolidačním balíčkem zmiňuje ve veřejném prostoru nejčastěji škrtání v některých dotacích, které přitom ani součástí legislativní podoby balíčku vůbec není.

Nebo se maximálně vyjádří ke změnám v DPH s tím, že je činěno vlastně ve prospěch občanů, i když jim zdraží veškeré zboží a služby každodenní potřeby – a navíc bude mít na bilanci státního rozpočtu negativní vliv, protože veřejné příjmy sníží.

Ale - asi z vrozené skromnosti - vláda hluboce mlčí o tom, že navrhuje razantní zvýšení pojistných odvodů živnostníků v oblasti sociální pojištění. Jde tedy o odvody na důchodové a nemocenské pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Fialova vláda konkrétně navrhuje zvýšit tzv. minimální roční vyměřovací základ pro výpočet pojistného na sociální pojištění placené osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ)  z dosavadních 50 % daňového základu na 55 % tohoto základu, resp. z průměru tohoto  základu připadajícím na příslušný kalendářní měsíc.

Vláda rovněž navrhuje o 10 % zvýšit vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění u OSVČ ve druhém a třetím pásmu režimu tzv. paušální daně.

V prvním pásmu tohoto režimu paušální daně je prozatím výše odvodů pojistného na sociální pojištění zachována, ale - neradujme se -  pouze podmíněně a s odkladem.

S tím, že této skupině živnostníků budou sociální odvody zvyšovány
„až“ v dalších letech v souvislosti s vládou navrhovaným růstem minimálního měsíčního vyměřovacího základu OSVČ (tzv. pojistná minima), který hodlá vláda postupně, během tří následujících let, zvýšit z 25 % průměrné mzdy na 40 % (na 30 % v roce 2024, na 35 % v roce 2025 a od roku 2026 na 40 %).

Takto radikální zvýšení pojistných odvodů živnostníků, v úhrnu o 60 %
(!) je nesmyslné, nespravedlivé a kontraproduktivní.

A u řady živnostníků, zejména těch s nižšími příjmy a obraty, jde o opatření doslova likvidační.

Lze tedy očekávat další masivní rušení živností, což povede i, zejména
na venkově, k dalšímu poklesu dostupnosti mnoha služeb pro občany, k zániku malých obchůdků, hospod a dalších provozoven.

Význam živnostníků pro stát

Je totiž nutné si uvědomit, že samotný celkový režim způsobu zdanění živnostníků, i charakter jejich činnosti, jsou zcela odlišné od režimu zaměstnaneckého.

Povinné pojistné odvody a odvody daně z příjmu totiž nejsou zdaleka jedinými finančními povinnostmi živnostníků vůči státu. Citelně se jich týkají platby daně z přidané hodnoty, spotřebních daní, daně z nemovitostí (ty všechny vláda nyní rovněž zvyšuje), veškeré odvody za své zaměstnance atd.

Živnostníci rovněž plní nezastupitelnou a klíčovou úlohu v celkovém ekonomickém výkonu státu, a to nejen coby zaměstnavatelé, ale rovněž jako nezastupitelní poskytovatelé mnoha druhů služeb, producenti či prodejci mnoha druhů zboží denní spotřeby atd. atp.

Proto nelze sazby jejich odvodů daňového typu pouze mechanicky a nominálně porovnávat se zaměstnanci.

Vláda, když dříve obecně a teoreticky hovořila o případném zvyšování pojistných odvodů živnostníků říkala, že by se tak mělo učinit v jejich zájmu, pro jejich dobro, aby v budoucnu neměli nízké důchody.

To ovšem není validní argument.  

Co se týče výše budoucích důchodů živnostníků, stát zde nemá být nějakým poručníkem, který určuje, jaký mají mít tyto osoby důchod.

Povinností státu zde je v první řadě živnostníky pravidelně informovat o tom, jaký budou mít při stávající výši jejich odvodů v budoucnu starobní důchod – a je pak už čistě na těchto živnostnících, aby se dle toho zařídili. Aby zvýšili dobrovolně své odvody, aby si spořili na stáří jinými způsoby a podobně.

Ale arbitrární a skokové zvýšení pojistných odvodů živnostníků je opatřením, které přinese mnohem více škod než užitku a jeho efekt bude negativní.

Proto navrhuji pozměňovacím návrhem k vládnímu konsolidačnímu balíčku zachovat v oblasti pojistných odvodů současný stav - a tedy i stávající výši odvodů sociálního pojištění.

Převzato z profilu politika.