To vše má přinést nový evropský akt pro svobodná média, jehož finální podobu dnes schválil klíčový výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání. Podle pirátského europoslance a kvestora Evropského parlamentu Marcela Kolaji pomůže legislativa předcházet zneužívání médií ze strany politiků či oligarchů. Lituje však, že z ní zástupci členských států vyjmuli zákaz vlastnictví sdělovacích prostředků pro vysoce postavené politiky.

“Svobodná média jsou nezbytná pro každou zdravou demokracii. V Evropě ale vidíme varovné trendy, které nezávislost sdělovacích prostředků podkopávají, jako je čím dál větší oligarchizace médií. Noviny, televize nebo rádia se čím dál častěji hromadí v rukou několika mocných, které je nemají jako běžné podnikání, ale jako nástroj pro ovlivňování veřejného mínění. Nejde přitom jen o politiky, ač s tím máme v Česku také svou nepříjemnou zkušenost, ale i o nejrůznější podnikatele, kteří obhajují své vedlejší zájmy. Akt pro svobodná média zajistí, že o těchto vedlejších zájmech budeme vědět. Zavádí totiž povinnost médií zveřejňovat své majitele, a to včetně koncových vlastníků a informací o tom, v jakých dalších oblastech podnikají. Takže pokud televize systematicky očerňuje konkurenty svého majitele nebo pokud noviny uhlobarona tvrdí, že globální oteplování je hoax, čtenáři budou vědět, odkud vane vítr,” popisuje Marcel Kolaja, který na legislativě pracoval z pozice stínového zpravodaje.

Ten dále chválí i posílení mechanismů k zajištění nezávislosti pro veřejnoprávní média, povinnost transparentně informovat o možných střetech zájmu nebo vznik národních databází majitelů médií.

“Důležitá jsou také pravidla, která zajistí spravedlivější a transparentnější přidělování státní reklamy. Aby politici z celé Evropy nemohli používat veřejné peníze na ‘uplácení’ spřátelených médií, jako jsme to viděli třeba v Maďarsku. Opakovat se díky tomu nebude moct ani česká kauza z éry Andreje Babiše, kdy státní podnik České dráhy roky zadával reklamu prakticky jen mediálnímu domu Mafra, který patřil právě jemu. Co naopak považuji za velkou škodu je fakt, že se do výsledného kompromisu nedostal zákaz vlastnictví sdělovacích prostředků pro vysoce postavené politiky, který jsem prosadil po pozice Evropského parlamentu. Postavili se proti němu zástupci národních vlád, tedy přesně ti, kterých by se týkal. Právě to, že jim tento zákaz vadí, považuji za důvod, proč bychom o něj měli o to více usilovat,” dodává Kolaja.

Europoslanci dnes ve výboru schválili verzi legislativy, na které se Evropský parlament shodl s národními vládami. Stvrdit jej ještě musí na plénu.