Vláda jej však chce hned, aniž sněmovna potvrdila stav legislativní nouze. Ústavní příkaz je, že státní moc musí být užívána podle zákona. Nezákonnost je zároveň neústavností. Ovšem Ústavní soud postupuje rozdílně. V případě zákona o evidenci tržeb proti obstrukcím tehdejší koalice vedená ANO rozhodla o hlasování, aniž bylo umožněno vystoupit všem poslancům. To ODS napadla u Ústavního soudu, jenž uvedl, že byl porušen zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ale nemělo to ústavní intenzitu. Zákon podržel. V jiném případě došel Ústavní soud k tomu, že byla porušena pravidla přijímání zákona ve stavu legislativní nouze a zrušil zákon jako celek. Ovšem pravidla legislativní nouze jsou stanoveny v obyčejném zákoně, nemají ústavní silu. Když Ústavní soud chce, prohlásí porušení zákonných pravidel za neústavní, jindy mu to nevadí.
Stav pandemické pohotovosti měl být v ústavním zákoně, jako je nouzový stav. Ministerstvo zdravotnictví užívalo pandemického zákona k zavedení obdobných omezení jako za nouzového stavu, který má však ústavní oporu. Dnes vládne pětikoalice se 108 poslanci, jež volilo 43 % voličů účastnících se voleb, při volební účasti 65 % jen 28 % oprávněných voličů. Mohou vydávat zákony, neopírají se však o většinu občanů. To se v demokracii stává, proto vznikly ústavní zákony s větší legitimitou, přijímané třípětinovou většinou poslanců a senátorů.
Volby byly v říjnu 2021 a koalice věděla, že pandemický zákon končí v únoru 2022. Mohla předložit návrh tak, aby se řádně projednal, ne v legislativní nouzi. Novelu zákona předložila až 20. 1. 2022. Ministr zdravotnictví Válek ji prý potřebuje pro opatření v nemocnicích. Přitom Ministerstvo zdravotnictví a kraje mohou opatření zajistit jako zřizovatelé. I kdyby chtěl mít zákon, stačil mu jeden paragraf prodlužující účinnost stávajícího pandemického zákona. Místo toho navrhuje řadu nových zákazů a omezení. V novele není o opatření v nemocnicích ani slovo.
Ministr zdravotnictví tvrdí, že zákon potřebuje, aby mohl nařizovat testy zaměstnanců v nemocnicích a domech sociální péče. Přitom Ministerstvo zdravotnictví v létě 2021 doporučovalo zaměstnavatelům, že mohou nařídit testování zaměstnanců na základě zákoníku práce i bez pandemického zákona – činila tak Česká spořitelna či Auto Škoda. Tedy dvě rozdílná stanoviska – buď Ministerstvo zdravotnictví lhalo v létě, když tvrdilo, že lze testovat zaměstnance jen na základě zákoníku práce rozhodnutím zaměstnavatele, nebo lže nyní, když říká, že k tomu potřebuje pandemický zákon.
Prezident Miloš Zeman v Partii Terezie Tománkové 6. 2. 2022 uvedl, že zákon podepíše, protože z něj vypadlo nařízení karantén přes SMS zprávy. To byl uveden v omyl. V zákoně to je. Karanténu lze nařídit ústně a i dálkovým způsobem, což je telefonní hovor, SMS, mail. Takto postupuje hygiena i dnes, ale ví, že jde o nezákonně nařízené karantény.
Občanská neposlušnost je nástrojem odporu. Občané mohou nebrat neznámá čísla, vezmou-li jej, odmítnou sdělit své jméno či budou tvrdit, že mobil užívá někdo z rodiny a odmítnou sdělit kdo. Proti zákonu vystupuje SPD, která tak činí trvale a srozumitelně. Ale vláda nedokázala přesvědčit pro pandemický zákon ani senátory-ministry. Senátor ministr Bek nebyl při hlasování v Senátu přítomen a ministryně životního prostředí Hubáčková se zdržela. Stojí takový zákon vůbec vládě za to?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Článek byl převzat z Profilu Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.