Vláda jej však chce hned, aniž sněmovna potvrdila stav legislativní nouze. Ústavní příkaz je, že státní moc musí být užívána podle zákona. Nezákonnost je zároveň neústavností. Ovšem Ústavní soud postupuje rozdílně. V případě zákona o evidenci tržeb proti obstrukcím tehdejší koalice vedená ANO rozhodla o hlasování, aniž bylo umožněno vystoupit všem poslancům. To ODS napadla u Ústavního soudu, jenž uvedl, že byl porušen zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ale nemělo to ústavní intenzitu. Zákon podržel. V jiném případě došel Ústavní soud k tomu, že byla porušena pravidla přijímání zákona ve stavu legislativní nouze a zrušil zákon jako celek. Ovšem pravidla legislativní nouze jsou stanoveny v obyčejném zákoně, nemají ústavní silu. Když Ústavní soud chce, prohlásí porušení zákonných pravidel za neústavní, jindy mu to nevadí.

Stav pandemické pohotovosti měl být v ústavním zákoně, jako je nouzový stav. Ministerstvo zdravotnictví užívalo pandemického zákona k zavedení obdobných omezení jako za nouzového stavu, který má však ústavní oporu. Dnes vládne pětikoalice se 108 poslanci, jež volilo 43 % voličů účastnících se voleb, při volební účasti 65 % jen 28 % oprávněných voličů. Mohou vydávat zákony, neopírají se však o většinu občanů. To se v demokracii stává, proto vznikly ústavní zákony s větší legitimitou, přijímané třípětinovou většinou poslanců a senátorů.

Volby byly v říjnu 2021 a koalice věděla, že pandemický zákon končí v únoru 2022. Mohla předložit návrh tak, aby se řádně projednal, ne v legislativní nouzi. Novelu zákona předložila až 20. 1. 2022. Ministr zdravotnictví Válek ji prý potřebuje pro opatření v nemocnicích. Přitom Ministerstvo zdravotnictví a kraje mohou opatření zajistit jako zřizovatelé. I kdyby chtěl mít zákon, stačil mu jeden paragraf prodlužující účinnost stávajícího pandemického zákona. Místo toho navrhuje řadu nových zákazů a omezení. V novele není o opatření v nemocnicích ani slovo.