Dnes je Světový den vody. OSN ho ustanovila v roce 1992 jako připomenutí, že více než miliarda lidí na světě nemá dostatek pitné vody. Letos, po více než třiceti letech akcí a pokusů o nápravu, však není situace o nic lepší. A to i přes snahu mnoha a mnoha lidí. Například (a skutečně jen namátkou) Arcidiecézní charita Praha financuje vrtání studní v africké Ugandě.

Dnešek je však také den, kdy si musíme připomenout, že problém s vodou máme i my v střední Evropě. Jakkoliv to v některých letech nevypadá, celkově dlouhodobě ji ubývá. Našim úkolem je přispět k zadržování vody v krajině. A nebojím se říct, že i za cenu jejího méně intenzivního využívání. Protože skutečným bohatstvím jsou čisté zurčící potůčky a prostředí, které díky vodě rozkvétá.

Nejsem ochranář za každou cenu, ale v minulosti bylo v této zemi učiněno mnoho špatných rozhodnutí, která poškodila naši krajinu a přírodu. Příští kompromisy musí být daleko více poučené a právě vodu bychom měli ctít na prvním místě.

Bez vody není život. Je to pravda, na kterou, prosím, nezapomínejme...