Ministr Lubomír Zaorálek v Událostech ČT 7. ledna mimo jiné přiznal nedostatek personálních kapacit úřadu. Je toto relevantní argument v době, kdy tisíce lidí zaměstnaných v kultuře nemohou vykonávat svoji činnost? Přitom právě pracovníci v oblasti kulturní produkce každodenně čelí větším výzvám než zprodukovat online potkávání ke státní kulturní politice, nebo výpomoci s administrováním dotací. Piráti připravují vlastní strategický dokument, který je nyní možné veřejně připomínkovat.

Kultura a navázané sektory se významným procentem podílí na tvorbě HDP, přesto žádná z předchozích vlád neprosadila více než 1 % pro kulturu ze státního rozpočtu. Chronické podfinancování neodpovídá mnohokrát proklamované tezi, že kultura a vzdělání jsou základem naší společnosti. Piráti na strategickém dokumentu o rozvoji kultury pracují a transparentním způsobem připravují programové body pro následující volby do PSP. Naším cílem je kulturu skutečně posunout a podpořit. Připomínkovat je může každý, konečné znění projde oponenturou odborníků. Takto by mělo postupovat i Ministerstvo kultury. Které ovšem zamrzlo v minulém století. Nyní je čas na skutečnou změnu, je čas posunout kulturu do 21. století.

Je na nové fungování připravena kulturní obec?

Úkolem ministerstva není kulturu řídit, jako v dobách komunistické diktatury, kdy bylo ministerstvo jen prodlouženou rukou propagační mašinérie. Úkolem není ani kulturu ovládat, jak se zdálo například u ministra Antonína Staňka, který ministerstvo používal jako mocenský nástroj své politické kariéry a pochybných zájmů. Chceme, aby ministerstvo vytvářelo prostředí pro svobodné působení. Kultura má být transparentně podporována. Stát se má zasazovat o zachování kulturního dědictví a stejně tak podporovat nové formy a inovace. V dobách zlých, jako během pandemie, má pomoci udržet kulturu nad vodou.

Pirátská vize vytváří pro kulturu předvídatelný právní i společenský rámec a takové podmínky, aby kultura mohla svobodně růst. Protože ta je sama o sobě základem kreativního přístupu a dosud nevyužitým zdrojem inovací. Kultura by měla reflektovat provázanost s jinými oblastmi života jako je např. vzdělávání, průmysl nebo zahraniční diplomacie. Stojíme o silnější zapojení kulturních a kreativních průmyslů, strukturální reformu dotačních grantových schémat Ministerstva kultury a jejich zjednodušení odpovídající současným technologickým možnostem. Dotace z Ministerstva kultury vykazují v současnosti také kromě střetů zájmů velkou známku neúčelnosti.

Reforma autorského zákona a kolektivní správy

Svobodná kultura by se měla šířit bez omezování autorskými svazy, které neumožňují spravedlivé rozdělení autorských honorářů. Svobodné licence na díla, která vznikla za státní prostředky, tak mohou být zdarma k dispozici například pro vzdělávání. Naším cílem je posílení postavení autora – nesmí být jen loutkou v rukou mocných autorských organizací, které vznikly na začátku minulého století a podle toho se stále chovají. Autor, tvůrce díla, má mít maximální zisk ze své činnosti. Dnešní technologie toto umožňují. Chybí opět jen vůle a překonání starých zažitých mechanismů a prostředníků, kteří parazitují na autorské tvorbě.

Kultura není nadstavbou spočívající ve volnočasových aktivitách. Je výraznou socioekonomickou entitou, která je neopomenutelnou součástí společnosti 21. století. Proto vnímáme jako zásadní její odpolitizování a důraz na profesionalizaci. Chceme toho docílit i prostřednictvím zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, který umožní klást důraz na profesionální řízení příspěvkových organizací a dosažení stabilního prostředí, které omezí politické tlaky a zásahy.