Konkrétní kroky k řešení této krize, jako je například podpora družstevního bydlení, možnost odečíst si z daní úroky stejně jako u hypoték, zrušení placení dluhů za své sousedy nebo změna stavebních předpisů, představil expert na bydlení a kandidát TOP 09 do Senátu Martin Kroh.

„Pro stát i obce je nesmírně důležité, aby si co nejvíce obyvatel mohlo dovolit bydlení ze svých vlastních zdrojů, lhostejno, zda vlastnické, družstevní či nájemní bydlení. Rovnováha nabídky forem bydlení by měla být základním cílem dlouhodobé bytové politiky státu. Ta však citelně chybí. Jedním z řady kroků je podpora družstevního nájemního bydlení. Podpora této formy bydlení přitom není nijak nereálná či zvlášť zatěžující státní kasu. Stačilo by umožnit členům bytových družstev odečíst si z daní svůj podíl na úrocích z úvěru družstva na pořízení nemovitosti, to je jedna z věcí, které chci v Senátu prosadit,“ říká kandidát do Senátu Martin Kroh.

Podle odhadů odborníků v Praze chybí nejméně 20 tisíc bytů a pro zachování potřeb hlavního města (přirozená obnova, růst počtu obyvatel, příchod silných ročníků) by bylo třeba meziročně dodávat okolo 10 tisíc nových bytů. V loňském roce se v Praze zahájila výstavba 4 218 bytů, což je skoro o 500 bytů více než v roce 2017. Z uvedeného počtu však výstavba nových domů představovala jen něco málo přes 3,5 tisíce bytů, zbytek představují změny dokončených staveb.

Celková situace na trhu s byty má za následek dramatický růst cen novostaveb, zejména v Praze, kde se průměrná cena neprodaných bytů developerů pohybuje nad 100 tisíci korunami za metr čtvereční. Spolu s tím roste i výše nájmu bytů, průměrná platba za pronajatý byt se v Praze pohybuje okolo 24 tisíc korun měsíčně.

„Na změně musí pracovat všichni, jak na úrovni Prahy, tak na úrovni státu. Bez dokončení pražského metropolitního plánu a změn stavebních předpisů na úrovni státu to zkrátka nepůjde nijak zásadně změnit. Snížení daní, infrastrukturních příspěvků z nové výstavby obcím či revize technických požadavků na výstavbu by měly přijít na řadu až poté, kdy se ukáže, že výše uvedené první dva úkoly nestačí napravit uměle pokřivený trh s bydlením,“ uvádí expert na bydlení Martin Kroh a zároveň zdůrazňuje, že rozsáhlou krizi doposud většina politických stran nevnímá jako prioritu.

„Absence dlouhodobé bytové politiky státu je předmětem kritiky ze strany Evropské unie či takových organizací jakou je Světová unie nájemníků. Je škoda, že právě bydlení není dosud trvalou prioritou volebních programů politických stran. Myslím, že je nejvyšší čas z bydlení takovou prioritu udělat právě teď,“ dodává Martin Kroh.