Jsou plné obchody zboží, vyrábíme pořád další a další, které nepotřebujeme, obsazena jsou bývalá pole a louky sklady na dovážené zboží, máme nejvíce supermarketů v Evropě, máme nejvíce benzínových čerpacích stanic na počet obyvatel v Evropě. Ničíme přírodu, likvidujeme ornou půdu, máme žlutá pole s řepkou, pole a louky zastavěné fotovoltaikou, na kterou platí majitelům všichni odběratelé elektřiny. Sklady a montovny, poloprázdné průmyslové zóny na nás vykouknou na atraktivních místech téměř za každých ujetých dvacet kilometrů. Jsme zemí, která je v přepočtu ministerstev a počtu úředníků na předním místě v Evropě. Máme jeden z nejnižších základních platů v Evropě a řadíme se k zemím s nejnižšími průměrnými důchody, máme na padesát procent partnerství bez oddacího listu oproti uzavřeným manželstvím.

Máme také na ministerstvu vnitra útvar, který nám říká, co je ta správná pravda. Máme Českou televizi, kterou musí platit každá domácnost a každý majitel elektrické přípojky, i když nám televize namísto komentování událostí říká, kdo je náš přítel a kdo je náš nepřítel, převážně jednostranně nás informuje a nikomu není nic do toho, za co ty miliardy utrácí.

Máme armádu, která chybí při ochraně našich hranic a jezdí do zemí, kde by být neměla, tam stojí po boku zemí, které tyto země rozvrátily, podporují „životně důležité zájmy těchto zemí a umírněnou opozici“, která vraždí místní obyvatele. Máme vládu, která nám říká, že nepřijmeme migranty z kvót, ale více jich přijímá mimo kvóty. Máme státní hranice, které nikdo nehlídá. Máme ale také statisíce legálních migrantů, našich spoluobčanů, kteří se umějí přizpůsobit naší kultuře a zvyklostem, integrovali se do společnosti, pracují a živí se sami. Máme paní Merkelovou, která nám říká, co musíme a co nesmíme a politiky, kteří se jí napřed zeptají než něco rozhodnou. Máme EU, která vymýšlí nesmyslné příkazy, její poslance a úředníky, kteří za stotisícové platy také z našich plateb do rozpočtu EU tam diskutují o zbytečnostech a nejsou schopni zajistit realizace životně důležitých opatření, jako hlídáni hranic EU. I proto máme také v EU pravidelné teroristické útoky a stovky mrtvých. Máme ministra, který jezdí na sudetoněmecké srazy, tam se omlouvá sudetským Němcům a pronáší servilní zdravice. Máme historiky a politiky, kteří překrucují historii. Máme stovky neziskových organizací, které dostávají příspěvky ze státního rozpočtu a svojí činností jednají proti zájmům státu. Máme poctivé podnikatele a firmy, kterým nevadí EET, ale také multimilionáře a miliardáře, kteří záhadným způsobem zbohatli. Máme také amnestii, která mnohé z nich omilostnila.   Máme inkluzi a školství, kterému klesá kvalita. Máme gender, globalizaci, multikulturalizmus. Máme rozprodanou zemi a stomiliardové zisky, odcházející od nás do zahraničí.

Máme toho už opravdu dost. Naši předkové položili životy za to, abychom existovali a žili. Mnohdy šlapeme po jejich odkazu a hrobech. Je na nás, abychom tento stav změnili. V hospodě u piva kritizujeme, nadáváme a říkáme, co by měli ti druzí dělat. Tím však nic nezměníme. Chce to změnu i v našem konání a snažit se žít tak, aby se naše děti a vnuci za nás nemuseli stydět. Cesta, jak to změnit, jsou také volby. Nízká účast v nich nahrává těm, kteří situaci způsobili. Pro pozitivní změnu je nezbytné jít k volbám, zapomenout na koblihy a guláš a na základě informací, které si získáme z různých zdrojů, svým rozumem a podle svého přesvědčení volit ty, co naslouchají občanům, nemění svoje názory podle toho, odkud zrovna fouká vítr a nebojí se také referenda a přímé demokracie.

Převzato z profilu.