Co uděláte, když se vám na podlaze rozlije sladký sirup a do kuchyně vám začnou létat vosy? Budete zavírat okna, hledat plácačku, nebo napřed pořádně utřete to sladké lákadlo? Chcete-li omezit příval imigrantů, žádajících o azyl, přestože přicházejí z bezpečných zemí, budete zavírat hranice, honit ilegální přistěhovalce, pašované v dodávkách zločineckými gangy, nebo zrušíte či omezíte to, co je do Evropy láká?

Proč všichni směřují do Německa? Je tam nejvíc rozlitého sirupu? Tohle přirovnání s vosami je tvrdé, vypůjčil jsem si ho z jedné debaty na německých serverech, použil ho regionální politik CSU. Wolfgang Schäuble, nedávno zesnulý německý politik, bývalý ministr financí a vnitra několika spolkových vlád a předseda spolkového sněmu, krátce před svou smrtí řekl, že si Německo dosavadní azylovou politiku nemůže dovolit. "Pokud nabízíme vysokou úroveň sociálních dávek, neměli bychom se divit, že se lidé budou snažit přijít do Německa, pokud to bude možné," uvedl. "Potřebujeme tedy standardizovanou, evropskou úroveň." Jednoznačně se tak vyslovil pro snížení sociálních dávek pro žadatele o azyl.

Odborník na imigrační právo Daniel Thym říká, že Německo má tu zvláštnost, že nadále vyplácí sociální dávky cizincům, kteří jsou povinni opustit zemi. Stejný názor sdílí i další politici, jako třeba Alexander Dobrindt, šéf parlamentní frakce CSU v Bundestagu: "Je třeba omezit pull-efekt a harmonizovat azylové dávky v celé Evropě, aby Německo již nebylo největším magnetem pro nelegální migraci v Evropě."

Je Německo skutečně tím největším magnetem pro žadatele o azyl kvůli nadmíru štědře otevřené peněžence? Jak je to se srovnáním v evropských zemích?

Srovnání Dávky pro žadatele o azyl v Evropě jsou nepřehledná směs variant, v níž není snadné se vyznat. Nestačí porovnávat jenom částky, uváděné v povrchních zprávách v médiích, je třeba vzít v potaz tři fáze žádosti o azyl a hodnotit je z pohledu těch, kteří mají situaci dokonale zmapovanou. Totiž podle výhodnosti toho, co dostanou ve fázi podané žádosti o azyl, po udělení azylu, a naopak po zamítnutí, což je případ drtivé většiny žadatelů.

Odpověď budeme hledat ve zprávě „Aspekty sociálního zabezpečení v případě přistěhovalectví ve vybraných evropských zemích“, zpracované pro Německý spolkový sněm z března 2023, a v dalších oficiálních údajích.

Období po podání žádosti o azyl
Během fáze podávání žádosti dostává svobodná osoba v Německu 410 eur měsíčně. Tato částka zahrnuje 182 eur kapesné a 228 eur na stravu a ubytování. Tyto peníze však dostávají i lidé, kteří žijí v azylovém centru bez stravy. Dále jsou uvedeny další země, vždy kapesné mimo ubytování v azylovém centru a k tomu další dávky, například na stravu a ubytování, vždy v eurech na měsíc. Španělsko 220 + 0, Francie 210 + 222, Dánsko 217 + 0, Švédsko 185 + náklady na bydlení pouze v případě, že žadatel pracuje. U dalších zemí je to výrazně méně, Itálie 77 + 0, Rakousko 40 + 425 pro ubytování v soukromí, Polsko 0 + 0, Maďarsko 0, ve výjimečných případech 60 eur + 0. V této fázi tedy některé země poskytují více, Německo není na špičce atraktivity.