Dovolte mi, abych stručně uvedl poslaneckou novelu zákona o registru smluv, která byla schválena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Jak všichni víme, zákon o registru smluv vznikl z poslanecké iniciativy. Tento fakt od počátku představoval největší slabinu tohoto zákona. Jeho cíl je potřebný, je to zvýšení transparentnosti nakládání s veřejnými financemi. Tento cíl lze pouze přivítat. Je věcí veřejného zájmu. Návrh zákona o registru smluv ovšem nikdy neprošel klasickým meziresortním připomínkovým řízením, a tak nikdy dostatečně nebyly zhodnoceny a doceněny všechny důsledky jeho aplikace na rozmanitou plejádu vztahů, v nichž se ocitají nejrůznější státem či kraji a obcemi vlastněné subjekty. Také proto byla o celý rok odložena účinnost nejzásadnějšího ustanovení zákona o registru smluv, totiž sankce neplatnosti nezveřejněných či nesprávně zveřejněných smluv. Zákonodárce tak dal jasně najevo, že počítá s tím, že během onoho roku může dojít k jistému přehodnocení okruhu subjektů a smluv, jež podléhají či naopak nemají podléhat povinnosti zveřejňování.

Z této skutečnosti jsme také vycházeli při předložení sněmovního tisku 699 v Poslanecké sněmovně, který nyní projednáváme. Naším původním záměrem bylo z působnosti zákona o registru smluv vyjmout pouze a jenom národní podnik, nebudu zde podrobně představovat důvody, které k tomuto návrhu vedly. Jsou, myslím, dostatečně známé. Jedná se o národní podnik Budějovický Budvar. Ten se pohybuje ve vysoce konkurenčním prostředí, nečerpá žádné veřejné dotace, ba naopak přispívá do státního rozpočtu. Jen za poslední tři roky se jednalo o částku asi 3 mld. Kč. Nevidím tedy důvod, proč národní podnik stavět do zjevně nevýhodné pozice ve srovnání s ostatními soutěžiteli v témže obchodním segmentu.

Jak jste jistě zaznamenali, jednání v orgánech Poslanecké sněmovny byla velice komplikovaná. Již záhy po předložení návrhu zákona bylo zřejmé, že původní návrh, který jsme neúspěšně navrhovali schválit již v 1. čtení, se může stát nosičem celé řady dalších pozměňovacích návrhů, které jeho původní záměr dále rozšíří. Tak se také stalo. Je nesporné, že registr smluv tak, jak byl původně schválen, obsahuje řadu nedostatků. Tyto nedostatky se poslanci snažili v legislativním procesu, v projednávání v PS upravovat, navrhovat jejich změny. Všeobecně je známé, že podle původního návrhu registru smluv nebylo vůbec možné uzavírat smlouvy distančním způsobem apod., takže jakási novela zákona o registru smluv byla nutná. S tím paradoxně souhlasily i některé nestátní organizace, které se na tvorbě registru smluv intenzivně podílely.

Před 3. čtením v PS došlo k setkání zástupců koaličních stran a bylo dosaženo dohody na tom, který z podaných pozměňovacích návrhů má smysl podpořit. Vedle původně navržené výjimky pro Budvar, na níž bylo dosaženo široké shody, šlo dále např. i o výjimku pro vysoké školy, pro ochranu bankovního tajemství, nakládání s výbušninami apod.

Při závěrečném hlasování ve 3. čtení v PS se však výsledky ubíraly trošku jiným způsobem. Patrně nejdiskutovanější změnou se stalo vynětí státních podniků a dále právnických osob, v nichž má stát nebo územní samosprávný celek většinovou majetkovou účast. A to, pokud tyto právnické osoby mají obchodní nebo průmyslovou povahu, tzn. se také pohybují v tržním prostředí stejně jako Budvar.

Nyní je tedy na řadě Senát, aby se k předložené normě vyjádřil. Z jednání senátních výborů je zřejmé, že dnes mohou být předloženy i další pozměňovací návrhy. Jejich obsah nechci předjímat. Z hlediska předkladatelů však chci znovu zdůraznit jediné, a to je zachování výjimky pro národní podnik Budějovický Budvar. Pokud je naším úmyslem zachovat jeho hospodářské výsledky a přínos pro státní rozpočet. Děkuji vám za pozornost a přeji hodně zdaru tomuto projednávání.