Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, my jsme využili poměrně neobvyklý nástroj takzvané oponentní zprávy menšiny poslanců, protože pokládáme za velmi důležité, aby v té debatě zazněly, a to velmi hlasitě, důležité názory, důležitá upozornění na to, co jak vládní návrh, tak případný návrh skupiny poslanců vedené panem kolegou Kolovratníkem, znamenají pro výkon stavebního práva v České republice.

Ta oponentní zpráva menšiny poslanců výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj říká za prvé, že vládní návrh zákona nevhodně zasahuje do pravomoci krajů, měst a obcí a zásadně narušuje současný smíšený model veřejné správy, za druhé v případě přijetí zmíněného návrhu hrozí další zbytečné náklady na vznik nových úřadů a integrace, což je v současné ekonomické situaci neodpovědné, za třetí zmíněný vládní návrh může ohrozit výstavbu v České republice a v případě jeho přijetí hrozí, že institucionální změny vyvolají kolaps ve výstavbě a za čtvrté z výše zmíněných důvodů není vládní návrh správnou cestou pro výstavbu v České republice. Ze stejných důvodů doporučuje přijmout komplexní pozměňovací návrh poslanců Bartoše, Výborného, paní poslankyně Kovářové, pánů poslanců Feriho a Kupky, který je přílohou této oponentní zprávy s tím, že to usnesení dále formálně určuje zpravodajem oponentní zprávy mě a zmocňuje mě také, abych vás s touto oponentní zprávou seznámil.

Já si dovolím k načtení toho usnesení doplnit alespoň základní stručný výklad s tím, že v té obecné rozpravě bude prostor přiblížit jak ten náš návrh, tak předložit protiargumenty jak k tomu vládnímu konceptu, tak k tomu konceptu, který je sice taky trochu vládní, ale je podepsaný panem kolegou Kolovratníkem. Nicméně to, co zaznívá jako zásadní výhrada, je, že ať už tedy úprava vládní, či úprava poslanců kolem pana poslance Kolovratníka, přináší opravdu zásadní změnu ve výkonu veřejné správy v České republice. Tak zásadní, že za posledních dvacet let nic významnějšího neproběhlo. Ale děje se tak bez toho, aniž bychom diskutovali, jestli je to potřeba, jestli náklady jsou vyvážené efektem, to znamená, že vynaložené peníze daňových poplatníků se opravdu odrazí v tom a využijí k tomu, aby se změnil způsob projednávání staveb v České republice. Projednávání se významně zrychlilo, zkvalitnilo a vedlo k tomu, že se v České republice bude stavět.

Myslím, že všichni se tady shodujeme na tom, že stavební činnost má být jedna z cest, jak zajistit v té nadcházející době rozvoj ekonomiky, která nepochybně bude poškozena současnou pandemií koronaviru. A když se proti tomu, proti rozvoji nabízí naopak ohrožení výkonu stavební činnosti, kdy se místo toho, abychom hledali cestu ke zlevnění byrokracie a zlevnění státní správy, navrhuje naopak prodražení byrokratických procesů, tak je na místě takové návrhy odmítnout jako neověřené a problematické experimenty. To je předmětem našeho návrhu i tohoto usnesení - zabránit zbytečným rizikům, zabránit tomu, aby se zbytečně vyhazovaly finanční prostředky na něco, co nebude fungovat, na něco, co nás ve výsledku může ještě významně ohrozit. Samozřejmě že tu bude prostor pro to představit konkrétní argumenty, ale já na závěr toho úvodního krátkého bloku zmíním jednu zásadní věc. Klíčovými partnery pro vládu České republiky v tom, jak se v České republice bude územně plánovat, jak se v České republice bude stavět, jsou obce, města a kraje. Jak Svaz měst a obcí, tak příslušná komise Asociace krajů České republiky vyjádřily jednoznačně svoje odmítavé stanovisko jak k návrhu, který znamená oddělení státní správy v úseku stavebního práva, tedy ten návrh komplexního pozměňovacího návrhu pana kolegy Kolovratníka a dalších, tak té koncepce vládní. Upozorňují na to, že narušení toho současného sloučeného modelu veřejné správy může znamenat opravdu zásadní komplikaci právě v tom, že se vůbec stavby povolují. A tohle je přece velmi významné riziko, které musíme zhodnotit. Kdo jiný by měl vstupovat do debaty o stavebním zákonu, než právě obce, města a kraje nejenom jako významní investoři, ale samozřejmě jako ti, kteří v tom území představují klíčové partnery, rozhodují o tom, co se smí stavět, jak se to smí stavět a určují základní podmínky pro zástavbu v území. V okamžiku, kdy se tito klíčoví partneři ozývají jednoznačně kriticky a říkají, že tohle nechtějí, že tohle dokonce znamená vážné ohrožení, tak by to Poslanecká sněmovna měla slyšet.