Na Slovensku je veselo (pokud tam nežijete). Tón udává ministryně kultury Martina Šimkovičová. Ještě v době minulého volebního období mně pražský znalec slovenské politické scény říkal, že tam pobíhá jakási zhrzená osoba s notesem, kde má zaznamenáno, koho odkud vyrazí a kdo má u ní vroubky. Nevím, tehdy jsem tomu nepřikládal význam, na jméno se ho musím znovu zeptat.

Nicméně Ficova ministryně Šimkovičová strčila všechny do kapsy a řádí jako tornádo. Do vrat domu ředitele Slovenského národního divadla Martina Drličky poslala "svoju úradníčku" s doprovodem dvou goril, aby předala úspěšnému ředitelovi padáka. Totéž následovalo u ředitelky Slovenské národní galerie Alexandry Kusé, jen se média zatím nezmínila o způsobu předání. Nyní je dle novinářů na řadě ředitel Slovenského národního muzea Bronislav Panis.

Z výše tří jmenovaných osobně znám ze spolupráce s naším Národním muzeem ředitele Panise. Je to člověk, kterého si velice vážím, který buduje muzeum tak, aby bylo na úrovni obdobných institucí v jiných zemích. Nevím, zda Ficovi dochází, kam lidé úrovně Martiny Šimkovičové Slovensko pošlou? Zjevně opilý mocí a pomstychtivostí si neuvědomuje, nebo se mu to náramně hodí, aby odvedl pozornost od ještě větších lumpáren.

Po "usmiřovací cestě" prezidenta Pellegriniho v Praze někteří opoziční politici požadovali, aby byla znovu obnovena společná zasedání české a slovenské vlády. Nyní se jeví, že Fialovo posečkání s kladnou odpovědí bylo zcela na místě. Jestli teď někdo posílá Slovensko do izolace už i vůči Česku, tak je to právě Fico. Skutečné přátelství nebudují a neudržují občasnými návštěvami politici, ale lidé z kultury, byznysu, z příbuzenských rodin atd. Myslím, že akce na obranu slovenské kultury by slovenská vládní partička měla silně pocítit z celé Evropy.