Vláda „bude líp" končí volební období v chaosu, ekonomické krizi a neodpovědnosti: končící týden ukázal rozsah rozpadu českého státu. Začátek týdne byl ve znamení zprávy NKÚ k nákupům potřebných pomůcek po nástupu čínské pandemie.

Stát se i přes jasné signály začátkem minulého roku vůbec nepřipravil na hrozící nebezpečí z Číny, tehdejší ministr zdravotnictví - estrádník Vojtěch Adam ve Sněmovně prachobyčejně o "připravenosti" koncem ledna lhal. Poté nastoupila vlna "nákupů" s nádechem zlodějin od samého začátku, trapný a ponižující vítací ceremoniál roušek z Číny (chyběly už jen ty Husákovské francouzáky s Brežněvem).

Letní „klídek" s čvachtáním v Chorvatsku vystřídala už na sklonku období předpodzimní sprcha v podobě další pandemické vlny. A opět se opakovala nepřipravenost, organizační neschopnost, mizerná komunikace s lidmi, nesmyslný chaos v opatřeních, devastace malých a středních podnikatelů., preference nadnárodních prodejních kolosů a rychle rostoucí počty nakažených a mrtvých a špinavé kšefty při nákupech materiálu. A k tomu všemu nekontrovatelné zatínání sekyry ve státním rozpočtu.

Občas nastanou chvíle, kdy je třeba lidem říkat nepříjemné věci, které nebudou chtít slyšet, a to se promítne i do volebních preferencí. Jenže to se nestalo, a tak jsou poslední dva roky "bude líp" dlážděny desetitisíci mrtvých a zřejmě i násobným počtem lidí čínským covidem postižených. O zanedbané péči ostatních ani nemluvě.

I za této situace si vláda nedá pokoj. Kauza "Rusáci v Dukovanech" je jasná. Jestli někdo otevřeně jedná v rozporu s daty a doporučeními bezpečnostních orgánů této země, nemělo by zůstat jen u politické odpovědnosti. K tomu sekunduje i vždy účelová většina ve Sněmovně, což se ukazuje na připravovaném ataku na Českou televizi.

Samostatnou kapitolou české mizérie v éře "bude líp" je prezident republiky. Nikdy jsem nebyl pro odvolání zvoleného politika před uplynutím jeho mandátu. Ale v tomto případě už zjevně nejde držet se této zásady.

Včera soudruzi z KSČM po únorovém "výpadku" podrželi zdivočelou vládu chaotů. Takže mizérie skoro válečného stavu vyplní i jaro. Snad už všem dochází, že „bude líp" končí „je nejhůř od roku 89".

Co mě na celé situaci po mrtvých a postižených (to už se nedá vrátit) mrzí nejvíce je, že pravicovou demokratickou politiku si skoro většinově berou do huby politici, kteří s ní ve skutečnosti nemají vůbec nic společného. Slouží jim jen coby fíkový list pro buzení nacionalistických vášní, rozvratu ve prospěch nejen svých osobních ambicí, ale kdovíkoho i za hranicemi země. Moderní pravicová politika vždy dbá na bohatnutí co nejvíce lidí, ochranu a rozvoj střední třídy, která je klíčem k prosperitě, vzdělanosti a k vytváření ekonomických zdrojů pro sociálně potřebné skupiny. A skutečné vlastenectví, patriotismus bez fangliček a patetického pokřikování se převážně rodí právě v této skupině společnosti.

Mrtví a trvale postižení - to už se odestát nedá, ostatní řešitelné je. Chtějte po dnes aktivních politicích ne hezké tvářičky, patetické žvásty, levičácké experimenty, nereálné sliby, populistické pokřikování, ale jasně formulovaná řešení. A na delší časový horizont chtějte vize, do kterých aktuální počínání politiků bude zapadat. A proč vize? Protože překonání současného marastu nebude trvat jedno volební období. Současné výzvy v ekologii, ve vzdělání, transformaci společnosti směrem k moderním technologiím, k návratu etiky... nejsou na jedno volební období.

Tak klidný a příjemný víkend.