Škola musí splnit a dodržovat bezpečnostní pravidla – roušky, rozestupy 2 metry, dezinfikovat vše a všechny. To vše pro to, aby mohla vytvořit max. 15 členné, neměnné skupiny, ze kterých si pak odpoledne vedoucí „vyzobou“ děti na kroužky, kde se potkají úplně jiné děti z různých škol. Mimochodem sportovní a další akce do 100 osob již běží, od pondělí je to pak 300 osob, my ale ve škole budeme mít stále tyto skupiny. Navíc jak říká např. epidemiolog Jiří Beran: „omezení na 15 dětí ve třídě není třeba, rizika jsou pro ně minimální.“ Pro rodiče, kteří mají přesto obavy, je tu ošetřovné až do 30. června.

Učitelé budou vedle vzdělávání přítomných žáků i nadále zajišťovat distanční výuku, se kterou se s většími či menšími problémy již naučili zacházet. Za tak krátkou dobu mnohde digitální gramotnost sboru vzrostla o mnoho procent a učitelům se otevřely obzory, o kterých neměli ponětí. Příležitosti a výzvy jsou opravdu velké, od zapojení techniky do výuky, po změnu přístupu k hodnocení (příklon k formativnímu hodnocení – kvalitní zpětné vazbě, které může velmi dobře fungovat jako doplněk, rozvoj sumativního hodnocení, tedy konečného, většinou vyjádřeného známkou), až po vyjasnění si, co má škola 21. století splňovat a kolik v ní mají žáci trávit času.

Online vzdělávání funguje a jsou pro něj dostatečné nástroje. Na vyšší úroveň bude třeba posunout digitální kompetence učitelů a školní techniku – být na další obdobnou situaci připraveni – zde je úloha ředitele ve spolupráci se zřizovatelem na krajské i městské úrovni. Vzhledem k rapidně klesajícím daňovým výnosům a tedy zdrojům pro kasu veřejných rozpočtů se budou provozní příspěvky mnoha škol krátit, ale mělo by se pamatovat právě na digitální techniku, kterou bude třeba obnovit či nakoupit. Zdaleka ne každý učitel má svůj školní notebook nebo stolní počítač s online kamerou.

Na žáky i rodiče klade tato doba ještě větší zodpovědnost za proces i výsledek učení. U nás ve škole máme vizi Společně k zodpovědnosti, která se v těchto dnech plně naplňuje. Je potřeba zmínit, že ne každý je schopen se s touto zodpovědností vyrovnat a je třeba mu ještě více nabídnout pomocnou ruku. Nůžky ve vzdělání se rozevírají, ne každý má oporu v rodinném zázemí (technika, přístup, pochopení, trpělivost). Mnoho rodin také řeší existenciální problémy v souvislosti s propadem ekonomiky, přičemž to nejhorší máme bohužel ještě před sebou.

V nastávající ekonomické krizi musí zůstat vzdělávání prioritou, jsou před námi výzvy, které zatím neumíme dohlédnout nebo nemusíme dobře rozpoznat. Jsem přesvědčen, že kvalitní vzdělání je receptem na zvládnutí většiny těchto výzev.

Michal Loukota, ředitel  ZŠ Skálova Turnov a turnovský radní