Pustíme si Všechny dobré rodáky nebo Pelíšky, dojmeme se nad Koljou a shodneme se, že komunisti vraždili, Vítězný Únor byl puč a právě dnes musíme být ostražití, protože kdo se nepoučí z historie, je nucen si ji zopakovat? Přesně takto probíhá pietní připomínka 25. února každý rok a 75 let po převratu to není jiné. 

Ano, komunistická diktatura byla krutá. Ano, 25. 2. 1948 jsme ztratili svobodu. Ano, byly zavražděny stovky Čechů, statisíce lidí přišli o majetek, miliony o rovnou páteř. To všechno je pravda, to všechno si musíme připomínat - ale to všechno také víme.

Na co zapomínáme!

Na to nejdůležitější: novým zlem, které ohrožuje a bude ohrožovat naši zemi není komunismus. Naší hlavní chybou je, že neustále bojujeme staré bitvy. První republika se tak dlouho otáčela za císařem pánem, až ji rozdupala německá okovaná bota nacismu. Po roce 1945 jsme tak dlouho bojovali s poraženým nacismem, až jsme strčili hlavu do komunistické rudé oprátky.

Dnes máme za zády nové zlo z jiného, opačného směru. Přesto však musíme všechna období totality, nesvobody a politického vraždění poctivě a stále znovu sledovat a studovat. Musíme se z nich naučit strukturu zla - taktiku, kterou přichází k moci.

Co je tedy příznačné:

1. Nesvoboda se moci chopí ve svobodných volbách, zcela demokraticky.
2. Na jakékoli formě totality vždy někdo vydělá - a právě tito lidé ji budou bránit do posledního dechu.
3. Každé politické zlo lidem vždy slibuje lepší nový svět, práci pro všechny, blahobyt.
4. Každá diktatura uzavře lidi do vězení autocenzury, do držhubismus.
5. Každý diktátor si podmaní školy, školní osnovy a snaží se vychovat poslušného ovčánka.
6. Každý diktátor ovládne média, aby šířila jedinou - tu jeho - (ne)pravdu.
7. Každá totalita má užitečné pomahače v dobromyslných idealistech, kteří věří, že nějakou chybu lze odpustit, neb je to za dobrou věc.
8. Každý nesvobodný režim bojuje proti vlastnictví majetku a proti odpovědnosti.
9. Každá novodobá diktatura ničila církev a akademickou sféru.
10. Každý nástup zla jako první odhalili staří a moudří, kteří už to jednou zažili.

Poslouchejme je! Nová nesvoboda nám hrozí neustále. Pokud budeme ignorovat symptomy jejího nástupu, budou si jednou naše vnoučata připomínat X-té výročí od nějakého našeho krutého Února či Května...